Článek
Výsledky využije jako podklad k novým opatřením nebo úpravám těch současných. Projekt za téměř 17 milionů korun bude financovaný z takzvaných norských fondů, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Gardoňová z tiskového střediska magistrátu.
„Získaná data mohou tvořit důležité podklady pro rozhodování v různých oblastech, například v dopravě, zdravotnictví, školství nebo životním prostředí. Trápí nás také polétavý prach z dopravy, stavebních prací a polí v okolí Brna,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Odborníci z fakulty budou jeden rok sledovat znečištění v blízkosti silničních či železničních koridorů, spalovny, ale například i v zahrádkářských koloniích, a to prostřednictvím mobilních měřicích stanic. Zjistí také imisní zátěž lidí v závislosti na jejich cestách do školy či práce.
„Míru toho, jak je konkrétní člověk vystavený znečištěnému ovzduší, budeme měřit také prostřednictvím malých mobilních přístrojů, které budou dobrovolníci nosit u sebe,“ uvedl koordinátor projektu Vilém Pařil.
Díky projektu se rozšíří kontinuální měření imisí ze stávajících deseti hydrometeorologických stanic v katastru města na 22 stanovišť. Díky tomu bude možné určit převládající zdroje a typy znečištění a upravit Akční plán zlepšování kvality ovzduší města Brna, který vznikl v roce 2017. „Sesbíraná data pomohou také hydrometeorologům k revizi disperzního modelu na území Brna, který ukazuje, jak se znečišťující látky v atmosféře rozptylují,“ uvedla Dominika Tóthová, která se na projektu také podílí.
Brno má od roku 2017 zpracovaný Akční plán zlepšování kvality ovzduší, jehož plnění se každoročně vyhodnocuje a na základě nových poznatků se opatření upravují nebo doplňují. Do roku 2030 plánuje město snížit emise kysličníku uhličitého o 40 procent.
Na projektu spolupracuje kromě univerzity a města Brna také norská metropole Oslo, odbornou podporu poskytne i univerzita ve Stavangeru.
