Článek
Denně tam míří čtyřicet tisíc cestujících. Studenti Masarykovy univerzity nebo pacienti Fakultní nemocnice Brno se při jízdě veřejnou dopravou do bohunického kampusu tísní v přeplněných autobusech a trolejbusech. „Je to stav na hraně únosnosti,“ uznal šéf brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.
Po letech slibů a odkladů se Brno dočká nové trati za 1,4 miliardy korun, většinu pokryje dotace z Evropské unie. Kilometr nových kolejí propojí zastávku Osová s univerzitním kampusem, většina povede pod zemí. „Projekt výrazně ulehčí přetížené dopravě v této části města,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Tramvajová linka číslo osm bude mít novou konečnou zastávku právě v kampusu, jen pár desítek metrů od nemocnice i univerzity. Cesta z hlavního nádraží se zkrátí na čtvrt hodiny.
Do bohunického kampusu denně jezdí přes šest tisíc studentů a pracovníků Masarykovy univerzity a další desetitisíce pacientů Fakultní nemocnice Brno, která ročně ambulantně ošetří přes milion lidí. „Tramvaj zpříjemní přepravu handicapovaných pacientů, kteří nyní musí složitě přestupovat. Jsem si jistý, že to bude mít podobný efekt jako v Praze při zavedení metra k motolské nemocnici. O desítky procent se tam zvedly počty ošetřených lidí. My se na to také připravíme,“ ujistil ředitel nemocnice Roman Kraus.
Představitelé města a investorů v pondělí symbolicky stavbu zahájili, ještě ale nemá stavební povolení. „V tomto roce budou pokračovat projekční práce. Chceme začít stavět na jaře příštího roku,“ řekl Havránek.
Součástí projektu jsou dvě nové zastávky. Jedna z nich bude v podzemí a ponese jméno Nová Jihlavská. Prostor nad ní je zatím z velké části nevyužitý a zarostlý křovím, vznikne tam nová zástavba. „Dopravní obslužnost vždycky pomůže novým developerským projektům,“ doplnil Havránek.
Největší výzvu pro stavbaře představuje 619 metrů dlouhý podzemní tunel. „Máme velkou výhodu, protože začínáme v podstatě na zelené louce. Tunel postavíme hloubeným způsobem, nejdříve stěny, později strop. Až na konec budeme odtěžovat vnitřní části tunelu. Nehrozí podobné problémy jako u Královopolských tunelů,“ připomněl ředitel zhotovitelské firmy Pavel Borek problémy s částí stavby Velkého městského okruhu. Potíže s hlukovými limity a podložím stavbu několikrát odsunuly, tunely se otevřely až v roce 2012.
V Brně se naposledy prodlužovala trať v roce 2008, kdy tramvaje poprvé zamířily do Technologického parku. Ani tehdy však nešlo o tak velkou a nákladnou investici.
Politici v Brně už roky slibují také další tramvajové tratě. Nejblíže uskutečnění je linka do bystrcké části Kamechy. „Město momentálně prověřuje čtyři varianty, tu nejlepší vybere v příštím roce,“ řekl Havránek. Stavět se začne nejdříve za tři roky.
