Článek
Propojí centrum města s blízkými obcemi. Brněnské metro (takzvaný severojižní kolejový diametr) má za třicet let vozit cestující napříč jižní Moravou. S investicí za 70 miliard korun počítá Národní investiční plán, který před Vánoci představil premiér Andrej Babiš. Projekt metra bude v regionu patřit k nejdražším.
Vládní úředníci pro jižní Moravu sepsali projekty za 700 miliard korun, což je nejvyšší částka ze všech čtrnácti krajů. Například v Plzeňském kraji počítají se sedmkrát nižšími investicemi, Středočeský kraj podle dokumentu vyžaduje investice za necelých 600 miliard korun.
Plán pro jih Moravy kromě metra počítá s novým vlakovým nádražím, dálnicí na Vídeň i rychlostní silnicí na trase „Hitlerovy dálnice“. Jak ale upozorňují odborníci, na jih Moravy do roku 2050 stěží doputuje jen poloviční částka ze 700 miliard korun. „Jako reálnou vidím tak třetinu čtvrtinu,“ řekl investor a krajský zastupitel Jiří Hlavenka (za Zelené), který se podílel třeba na vzniku vyhledávače letenek Kiwi s miliardovými obraty.
„Znamenalo by to v průměru investovat v kraji 23 miliard ročně, což se neděje. Podle kalkulací se v regionu ročně v průměru takto utratí okolo patnácti miliard,“ uvedl ekonom Filip Hrůza z Institutu veřejné správy Masarykovy univerzity.
Číslo ale zahrnuje veškeré investice z vlády, krajů a obcí. Přitom pro Babišův investiční plán zadání pro samosprávy znělo jasně: vytipovat jen velké projekty nad padesát milionů korun, v dopravní oblasti minimum činilo dokonce 300 milionů korun. Nelze počítat, že se všechny peníze v krajích proinvestují jen za tak drahé projekty.
Babiš už dříve namítl, že se všechny vize uskutečnit nemusejí. „Národní investiční plán neřeší zajištění financování, je to databáze investic,“ reagoval.
Ekonom Petr Pelc ze společnosti Cyrrus by však od takového dokumentu konkrétnější představy očekával. „V plánu chybí podrobnější informace ohledně zajištění peněz na projekty. V tom vidím slabinu,“ řekl Pelc.
Do pozice jedničky v pomyslném čerpání investic se však jižní Morava dostala administrativní chybou. Ministerstvo průmyslu a obchodu v dokumentu počítá se stavbou dalšího jaderného bloku za 160 miliard korun. Dukovanská elektrárna přitom spadá do Kraje Vysočina, ne na jižní Moravu, jak stojí v plánu. „Dvě třetiny ochranného pásma jsou sice tam, ale nový blok by stál na Vysočině. Očekával bych tedy alespoň část peněz na elektrárnu do toho regionu,“ uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. S investicemi do elektrárny na Vysočině přitom ministerstvo podle dokumentu nepočítá.
Podobně jako na celostátní úrovni odborníkům i na jižní Moravě vadí přílišné zaměření na dopravu. Do této sféry má jít skoro 400 miliard ze 700. „Silnice či nádraží jsou samozřejmě důležité, ale z ekonomického pohledu nepřináší zásadní dlouhodobou návratnost. Preferování dopravy na úkor ostatních odvětví má možná opodstatnění, které však v plánu vysvětleno není,“ uvedl Pelc.
„Blahobyt kraje a republiky přece nezávisí jen na tom, kolik postavíme dálnic,“ doplnil Hlavenka.
Ministerstvo životního prostředí počítá například s necelými deseti miliardami na vybudování nových rybníků, tůní nebo biokoridorů, není ale určeno, kam přesně zamíří. Takové projekty pro jižní Moravu podle Hlavenky chybějí. „Sucho je největším problémem, který region má. Očekával bych konkrétní opatření pro kraj,“ řekl Hlavenka.
Stát a jeho úředníci dlouhodobě nejsou schopní velké projekty připravit a uskutečňovat. „Velké investice vzhledem k financování, složitému prostředí ve stavebnictví či zdlouhavým procesům se uskutečňují v Česku těžko. Co se dříve stihlo za rok, trvá mnohem delší dobu,“ dodal Hrůza.
Zároveň si není jistý, zda vláda v plánu počítá s tím, že se postupně sníží dotace z Unie. „Evropské dotační fondy čím dál víc nahrazují národní investiční zdroje, což je riziko. Je to vidět i na propadech investic v letech 2015 a 2016, protože následovaly po konci jednoho dotačního období. Z EU budeme jako bohatnoucí stát dostávat čím dál méně peněz,“ upozornil Hrůza.
Které z vizí dostanou prioritu, zůstává nejasné. „Je to ambiciózní plán s náročnými cíli, zároveň však jen seznam vytyčených úkolů, který postrádá konkrétní harmonogram a zajištění financování,“ dodal Pelc.
