Článek
Evropští vědci ze 27 států přišli s alarmující zprávou o vlivech klimatické změny a oteplování na zdraví obyvatel starého kontinentu. Podle Blahoslava Maršálka, který se na ní podílel, šedesátistránkový dokument Expertní rady evropských akademií (EASAC) vznikl jako „koncentrát“ několika tisíc publikací. Zapůsobit má jako „budíček“. Především pro politiky.
„Dostali jsme se do klíčových desetiletí. Před 150 lety jsme neměli spalovací motory, nelétala letadla, nespálili jsme tolik uhlí, neměli jsme farmaka, pesticidy, estrogenní antikoncepci a toto všechno teď máme v povrchových vodách a v půdě. Když si váš dědeček dal krajíc chleba, měl jinou výživovou hodnotu, než má nyní,“ říká uznávaný český vědec.
Rozhovor s ním zveřejňujeme v den, kdy OSN vydá zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a dopadech na půdu, krajinu a zemědělství. Akci budeme online sledovat i na webu Seznam Zprávy.
Blahoslav Maršálek ve Výzvě Seznamu upozorňuje, že se musí zásadně změnit vodní hospodářství krajiny, lesní hospodářství i zemědělství.
„Nejen v Evropě, ale na celé planetě je naprosto kritická situace s vodou. Brutální sucho a tragické povodně, ale v souhrnu máme stále stejné množství vody, které spadne na povrch. Jen je úplně jinak distribuováno. Na to nepotřebujete mít sofistikované drahé přístroje a špičkové vzdělání v několika oborech. To vidí babička z horní dolní a chápe ty souvislosti mnohem lépe, než celá řada politiků.“
Musíme si vybrat
Český vědec připouští, že nemáme co do činění jen s globální změnou klimatu, ale taky se změnou myšlení a chování. A budeme si muset vybrat mezi našimi momentálními příjmy a tím, jestli naše děti budou vůbec mít další potomky.
„Nejen proto, aby naše děti měly pohyblivé spermie. Nemění se jen reprodukční systém, ale i imunitní systém. Není to jen globální změna klimatu, ale i toho, jak se chováme a co jíme. Je to otázka farmak a pesticidů a toxikologické souvislosti. Realitou 21. století je změna reprodukčního systému i imunitního systému, od stavu, kdy prakticky nereaguje až po neřízenou imunitní reakci, tedy alergie. Nemoci jako ADHD souvisí s chemickými látkami v životním prostředí,“ vysvětluje.
Podle Maršálka za 100 nebo 150 let možná civilizace nebude taková, jak ji známe dnes: „Jestliže neuděláme nic, což je taky možná strategie, tak obětujeme naše potomstvo.” Zdůrazňuje, že je v ohrožení lidstvo a nikoli planeta jako taková. „Homo sapiens to nepřežije, ale planeta ano.”
Přizpůsobit se
Myslí si ale, že lidstvo opakovaně ukázalo, že má vysokou schopnost se přizpůsobit. A líbí se mu představa designované šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové o dosažení „klimaticky neutrálního evropského kontinentu“ do roku 2050. To by podle profesora Maršálka znamenalo, že se nebudeme soustředit jen na snižování emisí oxidu uhličitého, ale i na přeměnu zemědělství a hospodaření s vodou.
Spolu se svými evropskými kolegy národním parlamentům a Evropské komisi mimo jiné radí, aby lidé nedopravovali potraviny přes celou planetu: „Najděte si svého zelináře nebo vinaře. Podpořte lokální produkci.“
Dodává však, že bychom se neměli stát extremisty. „Když si někdo občas dá dobrý steak, tak proč ne,” říká smířlivě špičkový vědec přednášející na několika univerzitách.
