Hlavní obsah

Brněnští záchranáři budou moci pomáhat i v Dolním Rakousku

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Letecká záchranná služba z Jihomoravského kraje bude moci od 1. ledna příštího roku zasahovat u pacientů v Dolním Rakousku.

Článek

Zásahu za hranicemi dosud bránil fakt, že záchranářský vrtulník zajišťuje na jižní Moravě policie, která nesmí působit mimo hranice. Změnu umožní výměna provozovatele letecké záchranné služby od příštího roku, kdy bude z Brna vzlétat vrtulník společnosti DSA. Uvedl to hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (za ANO) po setkání se svými kolegy z Jihočeského kraje, Vysočiny a Dolního Rakouska. Vysočina obdobnou smlouvu o leteckých záchranářích uzavřela před dvěma lety.

Ve zdravotnictví je podle dolnorakouské hejtmanky Johanny Miklové-Leitnerové spolupráce spolkové země s trojicí českých krajů výborná. Příkladem je stavba zdravotního střediska v rakouském Gmündu, které může sloužit turistům i obyvatelům Českých Velenic. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) ale upozornila na to, že dokud se nezmění legislativa, budou muset Češi za ošetření na rakouské straně platit. „Přes rozdílnost úhrady pojištění, což je zatím největší překážka tomu, abychom v tom projektu nějak postoupili dál, jsme schopni zajistit ošetření našich pacientů na hranici,“ řekla Stráská.

Hejtmani diskutovali mimo jiné o metodě BIM, která bude pro Česko povinná, rakouská strana takovou povinnost nemá, ale jako výraznou inovaci ji chce dobrovolně také užívat, řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (za ČSSD). Metodu BIM (Building Information Modelling) odborníci označují za informační model stavby. Představuje vytváření a správu dat budovy při jejím životním cyklu, od návrhu po demolici. Dokáže odhalit chyby v projektové dokumentaci, umí pracovat s rozpočty, nabízí harmonogramy.

Zavádění metody v Česku bylo schváleno v roce 2017, od roku 2022 má být povinná u všech stavebních zakázek nad 150 milionů korun a projektových pracích nad šest milionů korun.

Zatímco na spolupráci v oblasti zdravotnictví, kultury či školství a vědy se dnes zástupci české i rakouské strany jednomyslně shodli, sporná zůstává otázka jaderné energetiky. Hejtmanka Miklová-Leitnerová zopakovala, že spolková země bude nadále dělat všechno pro to, aby v blízkosti svých hranic neměla ani hlubinné úložiště jaderného odpadu.

Hosty dnešního jednání byl i rakouský velvyslanec v České republice Alexander Grubmayr a česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková.

Spolupráce Jihočeského a Jihomoravského kraje s Krajem Vysočina a Dolním Rakouskem funguje od roku 2004. Nejde jen o výměnu zkušeností, ale i o konkrétní dohody zajišťující lidem větší dostupnost kulturních akcí i zdravotní péče v pohraničí. Letečtí záchranáři z Vysočiny už na rakouské straně mohu zasahovat od roku 2018. Vysočina s Dolním Rakouskem přímo nesousedí, ale hranice kraje jsou od té státní vzdálené méně než 10 kilometrů a letečtí záchranáři z Jihlavy mohou do 20 minut obsáhnout značné území Dolního Rakouska. ČTK to už dřív řekla ředitelka krajských záchranářů z Vysočiny Vladislava Filová.

Doporučované