Článek
V Česku na následky mozkové cévní příhody zemře bezmála deset tisíc lidí ročně. V žebříčku nejčastějších příčin úmrtí zaujímá třetí místo se srdečními chorobami a nádorovými onemocněními. Účinnější léčba přitom často naráží na zdlouhavé testování nebo administrativní postupy.
Sedm brněnských institucí se proto nyní spojilo do klastru s názvem Stroke Brno. Díky unikátnímu propojení, které podle členů nemá ve střední Evropě obdoby, bude diagnostika a léčba mrtvice účinnější. Vědci či lékaři nové metody otestují na několika pracovištích - od úvodní myšlenky přes modely ze 3D tiskáren a testování na zvířatech až po nová léčiva. „Klastr Stroke Brno by měl umožnit od nápadu až po pilulku zajistit nové léčebné postupy. Jde o kvalitativně důležitý krok, protože se díky němu propojí expertizy a zdroje různých institucí. Dosáhneme tak významné přidané hodnoty,“ sdělil neurolog Robert Mikulík. Ten je iniciátorem klastru a jedním ze zakladatelů Mezinárodního centra klinického výzkumu v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny.
Nejčastější příčinou cévní mozkové příhody je uzávěr mozkové tepny, který způsobuje krevní sraženina. Tu by chtěli experti léčit injekcí nebo infuzí. „Tato infuze by měla rozpustit krevní sraženinu efektivněji, než jak ji dokážeme rozpustit v současné době. Nyní dokážeme rozpustit asi 20 procent krevních sraženin,“ upřesnil Mikulík.
Podle vedoucího Loschmidtových laboratoří Jiřího Damborského fungují instituce v této platformě jako jeden tým. „Každá má svou nezastupitelnou roli. Vznikne-li nový nápad, kolegové z ústavů Akademie věd provedou testování v modelech lidského mozku vytištěného na 3D tiskárně. Odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství mohou testovat látky ve zvířecích modelech,“ sdělil. Výzkumný tým ve Loschmidtových laboratořích navrhuje bílkovinu pomocí počítačového modelování a umělé inteligence. Ta by měla dokázat účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.
Enzymy, které by pomohly rozpouštět krevní sraženiny v mozku, vědci hledají i mezi zvířaty. „Aktuálně se snažíme získat enzymy z delfínů, netopýrů a také z primátů. Tam věříme, že budou dostatečně podobné lidským, aby byly dobře tolerovány tělem. Zároveň by měly být dostatečně jiné, aby měly zajímavé vlastnosti,“ dodal Damborský. Získané enzymy následně zkoumají další členové týmu. Například jejich strukturu nebo vzájemné interakce.
Vznik klastru je výsledkem pětileté spolupráce. „Viděli jsme, jaká je potřeba léčby u pacientů. To nás motivovalo k tomu, abychom postupně oslovovali další a další instituce,“ dodal Mikulík. Nemocnice podle něj stojí až na konci výzkumného řetězce. „Bez toho, aniž prokážeme, že nová léčebná metoda funguje, se nemůže dostat do klinické praxe. Nebyla by schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ doplnil.
Projekt je také unikátní svou velikostí. Jde o největší výzkumný klastr v léčbě cévních mozkových příhod ve střední a východní Evropě. Jak dlouho ale spolupráce institucí potrvá, není jisté. „Jde o poměrně neprozkoumanou cestu. Není to otázka několika roků, ale spíše deseti let. Pokud bychom dosáhli cíle i za deset let, tak to bude velký úspěch,“ dodal Mikulík.
Práce a výsledky vědců jsou pozorovány v zahraničí. S klastrem už spolupracují odborníci z Barcelony, jihokorejského Soulu nebo Rechovotu v Izraeli.
