Článek
Devět set metrů chodeb, kapacita až tři tisíce lidí. To vše zaryté hluboko do skalního masivu pod Denisovy sady na Petrově. Brněnský protiatomový kryt z padesátých let minulého století byl doposud lidem nepřístupný. To se má brzy změnit. Město chce podzemní labyrint otevřít návštěvníkům. Turistické informační centrum čeká na svěření krytu do správy. Pokud půjde vše hladce, na podzim ho navštíví první zájemci.
Podle náměstka brněnské primátorky Jiřího Olivy (ČSSD) se první prohlídky uskuteční do dvou měsíců. „Ten prostor v podstatě nevyžaduje žádné stavební úpravy. Musíme to jen schválit na radě. Návrh předložíme do čtrnácti dnů,“ řekl.
Proti nápadu nic nenamítá ani magistrátní odbor obrany. „Má to tady ležet ladem a v podstatě chátrat, nebo podzemí využijeme nějak rozumně? Tak jsme se dohodli s Turistickým informačním centrem na převzetí. Pořádat tam budou různé dny otevřených dveří, výstavy a kulturní akce,“ doplnil Oliva.
Síť chodeb splňuje většinu potřebných norem pro zpřístupnění. „Máme za sebou prohlídku s technikem bezpečnosti práce, který nám definuje povinné prvky při vstupu veřejnosti. Vzhledem k tomu, že kryt byl určený pro úkryt lidí, splňuje většinu požadavků na osvětlení a únikové východy. Úprav tedy nebude mnoho,“ sdělila tisková mluvčí turistického centra Lenka Němcová.
Zpřístupnění krytu podle Olivy prakticky nevyžaduje větší investice. „Není to potřeba. Možná nějaké menší opravy, protože tu a tam nejde světlo, ale to jsou drobné,“ vysvětlil náměstek.
Kryt se nejspíš otevře zájemcům na podzim. „Náklady budou maximálně v řádech tisíců korun. Jedná se o zakoupení šipek, hasicích přístrojů a podobně,“ doplnila Němcová.
Se statikou není problém
Náměstek problémy nevidí ani ve statice. „Kryt je v tunelech vrtaných v pevné skále zhruba 30 metrů pod povrchem. Bezpečáci i odborníci se na to podívali a není problém sem pustit veřejnost,“ dodal.
Kryt Denis byl postaven ve třech fázích od roku 1946 do roku 1955. „Je to soustava navzájem kolmých chodeb s celkovou délkou asi 900 metrů. Jedná se o kryt civilní obrany neboli protiletecký kryt, který byl stavěný kvůli ochraně obyvatelstva po druhé světové válce,“ sdělil znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
Kryt je určený pro zhruba dva až tři tisíce lidí, kteří by se v okamžiku výbuchu nacházeli v blízkosti hlavního nádraží. „Je docela dobře vybavený. Má svou vlastní elektrocentrálu, dvě vydatné studny se skvělou vodou a tři způsoby využití. Jeden je mírový, druhý pohotovostní a třetí hermetizační. Hermetizační spočívá v tom, že je odolný i proti atomovému výbuchu,“ vysvětlil Svoboda.
V současné době slouží kryt jako depozit pro části rozebrané Královské kaple, která do počátku minulého století stála na Dominikánském náměstí. „Je tam snadný, bezbariérový přístup, takže se rozhodli, že je tam uloží,“ řekl Svoboda. Vybavení krytu je podle něj již zastaralé a často nefunkční. „Třeba filtrační komoru občas nastartují. Funguje, ale není jasné, jak dlouho by jela. Občas nahodí i dieselový agregát, ale je to těžké. Od padesátých let uběhla dost dlouhá doba,“ dodal.
Kam v Brně do podzemí
Město už dřív zpřístupnilo kryt 10-Z na Husové, který měl sloužit vedení města a řízení obrany. „Vlajkovou lodí podzemních prostor v Brně jsou ovšem vodojemy na Žlutém kopci. To jsou opravdu rarity, které nemají obdoby. První komora, která má vybudovaný vchod, je již v provizorním režimu otevřená veřejnosti,“ sdělil Oliva.
Ty nejhezčí prostory ale zatím lidem zůstávají ukryté. „Do jednoho z nich se leze po starém rezavém žebříku šachtou a do druhého se musíte dokonce slaňovat. Už jsme schválili na radě, že vybudujeme nové vchody pro veřejnost. Nejpozději do dvou let by měly být vodojemy přístupné,“ doplnil.
TIC plánuje otevřít i další podzemní prostory. „Rádi bychom to nechali jako překvapení. Zatím je to ve fázi prvních jednání. Teď se soustředíme na kryt Denis,“ řekla Němcová. Podle ní je o návštěvy podzemí velký zájem. „Brno má opravdu co nabídnout a téma je velmi atraktivní, což dokládají vysoké návštěvnosti všech podzemních prostor,“ dodala.
