Článek
Nová nástupiště, čtrnáct stovek metrů kolejí nebo řídící provoz, který podle investora patří k nejmodernějším v Evropě. To je výsledek největší vlakové výluky v historii brněnského nádraží.
Správa železniční dopravní cesty za modernizaci zaplatila 2,2 miliardy korun. Už příští týden v neděli se do stanice vrátí cestující a 670 vlaků za den.
Pasažéři snášeli rok snížený komfort v malých stanicích v Králově Poli, Židenicích nebo na Dolním nádraží. Také teď je při příjezdu do Brna čeká jedno nepříjemné překvapení. Hlavní výpravní hala jedenáct dní před koncem výluky stále připomíná velké staveniště.
České dráhy jako vlastník nemovitosti, respektive jejich nájemník společnost Brno new station development nestihnou budovu z poloviny 19. století kompletně opravit. Přesto tvrdí, že se to cestujících výrazněji nedotkne. „Odjezdová hala bude do patnáctého prosince hotová. Dokončovací práce cestující neovlivní,“ uvedla mluvčí drah Vanda Rajnochová.
Dělníci však v hale zůstanou minimálně celý další rok a budou pracovat třeba za skly pokladen nebo v celém levém křídle. „Další etapa zázemí pokladen ČD bude hotová do konce ledna 2020. Pokud se nájemci (BSND) podaří získat stavební povolení na levé křídlo budovy do konce března 2020, bude oprava této části dokončena do 31. prosince 2020,“ dodala Rajnochová.
Situace lituje i generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. „Je to škoda, i když to není v naší kompetenci,“ řekl. Jinak koordinaci prací s provozovatelem budovy chválil.
Podle železničářů v Brně má nyní nádraží také špičkové pracoviště pro odbavení vlaků.
Moderní velín je schovaný v budově pod Petrovem blízko šestého nástupiště. Zabrání podobným kolizím jako letos v březnu, kdy na hlavním nádraží vykolejil vlak se 150 lidmi. „Když se z nějakého důvodu stane, že strojvedoucí nerespektuje překážku, která mu nedovoluje jízdu, po celém uzlu se okamžitě rozezní alarm,“ vysvětlil oblastní ředitel SŽDC Libor Tkáč.
Nový systém zajistí, že stanicí může projet více vlaků. „Vše ovládají paneloví výpravčí a další pracovníci z moderního počítačového střediska. Je to generačně úplně jiný systém než ten elektromechanický, který zajišťovalo šest dílčích stavědel,“ popsal Miroslav Jasenčák z úseku řízení provozu SŽDC.
Železničáři však potvrzují, že je brněnské nádraží se 670 osobními vlaky denně na maximu kapacity. Zatímco na české železnici přibývá dopravců i spojů, tento vlakový uzel už víc souprav nezvládne. „V ranní a odpolední špičce už není žádný prostor pro vyrovnání nějakých zpoždění. Obsazenost nástupišť počítáme s přesností na minuty. Jsme na maximu možného,“ dodal Jasenčák.
Znamená to stopku pro nové spoje i dopravce, hlavně ve špičkách. „Část dopravy bude přesměrovaná na Dolní nádraží nebo do Židenic,“ uznal Jasenčák. Může se to týkat i zpožděných vlaků nebo mimořádných situací.
Také proto Brno dál volá po nové odsunuté stanici, která vyjde minimálně na 45 miliard korun. Podle Svobody bude takto náročná stavba rozfázovaná do desetiletí. „Pak hovoříme o jednotkách miliard za rok, což je pro českou ekonomiku zvládnutelné,“ doplnil.
Šéf železničářů tvrdí, že přestavba uzlu dál patří k prioritám. „Pro stavbu je vůle. Není to jen o odsunu centrálního nádraží a přizpůsobení dalších stanic. Začneme v Židenicích,“ řekl Svoboda.
Přestavba židenického nádraží, jako první části brněnského železničního uzlu, má začít v roce 2023, SŽDC se chystá podepsat smlouvu s projektantem. Nová nástupiště se posunou blíže k Bubeníčkově ulici.
Už na podzim chtěli železničáři vyhlásit architektonickou soutěž na budovu nového hlavního nádraží i okolního prostoru. Termín odsunuli na únor 2020. „Je to opravdu obrovská stavba. Příprava musí být vzhledem k objemu násobná. Také proto se soutěž dál zpřesňuje,“ vysvětlil Svoboda.
Práce na novém nádraží u řeky podle něj začnou nejdřív v roce 2030. „Řeší se i provázanost s vysokorychlostní tratí. Zaslouží si to čas na důkladnou přípravu,“ dodal ředitel.
