Článek
Plán má zastavit především silný migrační tok přes Lamanšský průliv a snížit počet žadatelů o azyl, uvedl deník The Guardian s odvoláním na své zdroje. Spojené království v minulých dnech několikrát zaznamenalo rekordní počty nově příchozích žadatelů. Britské pohraniční síly přitom na takový nápor nejsou připraveny.
Během letošního roku už do Británie dorazilo 24 700 lidí, jde o znatelně vyšší číslo, než si připsal minulý rok ovlivněný pandemií i roky předtím. Řada z nich pokusem o přeplutí Lamanšského průlivu riskovala život. V Downing Street i v Konzervativní straně kvůli této situaci panuje znepokojení.
Vysoce postavení činitelé se domnívají, že během několika posledních týdnů zemřelo nejméně 10 lidí, když se pokoušeli přeplout jeden z nejrušnějších námořních kanálů na světě, píše britský deník.
Část poslanců z Konzervativní strany proto naléhá na ministry, aby posílali lidi, kteří cestují do země na malých lodích, do záchytných středisek tak daleko, jako třeba na Falklandské ostrovy. Výzvy se objevují v době, kdy se strana obává ztráty voličské přízně.
Ministryně vnitra Priti Patelová by měla být ochotna automaticky vracet migranty do Francie, má-li strana splnit jeden ze slibů brexitu – že Británie převezme kontrolu nad svými hranicemi, uvedli podle Guardianu poslanci.
Labouristé v neděli Patelovou obvinili, že „selhává“ při potlačování rostoucího počtu lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv.
Posílejme žadatele na Falklandy
The Guardian hovořil se šesti konzervativními poslanci. Ti požadují, aby se vláda nebála a nastavila tvrdou migrační politiku, která by lidi odradila od vstupu do Velké Británie.
Poslanec z centrální Anglie Lee Anderson řekl, že před dvěma týdny lobboval u jednoho z ministrů a navrhoval, aby britská vláda nově příchozí žadatele o azyl do vyřízení žádostí posílala do svých zámořských území.
„Byl bych pro využití Falklandských ostrovů. Jediný způsob, jak ty lidi odradíme, je dát jim zprávu, že když sem přijedou, tak je pošleme osm tisíc mil daleko,“ řekl.
Myšlenka posílat migranty do zámořských území není na britské politické scéně žádnou novinkou. Už loni na podzim vláda Borise Johnsona zvažovala, že bude migranty, kteří přicházejí do Anglie, umisťovat na ostrov Ascension v jižním Atlantiku, případně na ostrov Svatá Helena. Opoziční labouristé tento plán dočasného azylu na odlehlých ostrovech v Atlantiku označili za nelidský, zcela nepraktický a zbytečně drahý, uvedl The Guardian.
Další z oslovených Craig Mackinlay, poslanec z jihovýchodní Anglie, řekl, že on a jeho kolegové čelí rostoucím prosbám prostřednictvím e-mailů a sociálních médií, aby vláda zabránila lodím s migranty ve vstupu do Spojeného království.
„Měli jsme hlasování o brexitu, kde jedním z hlavních témat bylo získání kontroly nad našimi hranicemi. Je to velmi znepokojující pro můj volební obvod a pro mnoho našich voličů po celém Spojeném království,“ dodal.
Zároveň prohlásil, že by vláda měla zvážit přímé vyslání lidí zpět do Francie, „i když by to mohlo mít diplomatické následky,“ dodal.
„Z dlouhodobého hlediska bychom se měli více zapojit do hlídkování na francouzském pobřeží. Vyspělé ekonomiky nedokážou za použití moderních technologií úspěšně střežit 100 mil, tak tomu upřímně nevěřím,“ pokračuje Mackinlay.
Experti však považují vracení člunů bez součinnosti s francouzskými úřady v praxi za nerealizovatelné. Podle nich takový postup obnáší příliš mnoho rizik vzhledem k tomu, že čluny, které využívají migranti, jsou sotva uzpůsobené pro plavbu po moři. Od brexitu navíc nemohou britské úřady vracet žadatele o azyl, kteří se do země dostanou ilegálně, do zemí Evropské unie.
Jiný poslanec uvedl, že Patelová při několika interpelacích slíbila, že omezí počet lodí plujících přes kanál La Manche, ale zároveň propadla zvyku premiéra Johnsona přehnaně slibovat a podceňovat klíčovou vládní politiku.
Mezitím se další stovky lidí, včetně velmi malých dětí, vydaly přes nebezpečný kanál La Manche do Velké Británie.
„Mohou za to podřízení“
Labouristický stínový ministr vnitra Nick Thomas-Symonds v televizní diskuzi prohlásil, že Patelové se „nedaří“ tento proud zastavit.
Enver Solomon, šéf Rady pro uprchlíky, řekl, že vláda stojí před vážnou výzvou, má-li dostát svému slibu, že bude kontrolovat britské hranice. „Musí přestat s přehnanými sliby a podbízením se, uznat, že je to složitá otázka, která vyžaduje méně nesmyslné rétoriky a více inteligentního realismu, méně tvrdé kontroly a více lidského soucitu.“
Minnie Rahmanová, prozatímní šéfka Společné rady pro péči o přistěhovalce, řekla, že poslanci hrají s uprchlíky politický fotbal. „Důvodem, proč přibývá nebezpečnějších cest, je to, že vláda lidem hledajícím ochranu uzavřela nebo omezila prakticky všechny bezpečné cesty.“
V neděli Daily Mail napsal, že Patelová zvažovala, že napíše šéfovi britské státní správy Simonu Caseovi, aby si stěžovala na své podřízené, kteří nejsou schopni řešit danou problematiku.
Guardian oslovil Davea Penmana, šéfa odborů FDA zastupujících pracovníky státní správy, který řekl, že ho nepřekvapuje, když se ministři pod tlakem obrací proti vlastním zaměstnancům.
„Pokud mají ministři opravdový zájem na řešení této krize, měli by se soustředit na práci se svými úředníky, místo aby ztráceli čas informováním nedělních novin v průhledné a zoufalé snaze svalit vinu na někoho jiného,“ dodal.
Ministr zdravotnictví Sajid Javid obhajoval snahu vlády vyřešit krizi v Lamanšském průlivu a řekl, že situaci velmi zkomplikovala pandemie covidu.
„Potřebujeme nové dohody především s těmi zeměmi, odkud pochází většina neúspěšných žadatelů o azyl, a to nejsou vždy evropské státy. A to ministryně vnitra udělala, podepsala a uvedla v platnost nové dohody se zeměmi, jako je Indie. Ale také bych dodal, že pandemie značně ztížila navracení lidí po celém světě, napříč azylovými systémy, a to musíme vzít také v úvahu,“ řekl v prohlášení ministr zdravotnictví Sajid Javid, kterého Patelová nahradila v úřadu ministra vnitra.
