Britský soud se začne zabývat žádostí o vydání Assange do USA

Obě strany sporu se dohodly na rozdělení líčení do dvou částí. Soudkyně Vanessa Baraitserová s jejich návrhem souhlasila. Proces tak začne podle plánu 24. února. Po pěti dnech ale bude odročen na 18. května. Trvat by pak měl tři týdny. Rozhodnutí o vydání Assange do USA tak nelze čekat dříve než v červnu. Soudkyně zároveň zdůraznila, že dalším žádostem o odklad s největší pravděpodobností nevyhoví.

Formální souhlas s vydáním Assange do USA sice už podepsal britský ministr vnitra, konečné slovo ale bude mít právě justice.

Spojené státy se dožadují vydání 48letého Australana Assange, aby ho mohly soudit v 18 bodech obžaloby, včetně nezákonného zveřejnění tajných dokumentů. USA nejprve Assange obvinily z průniku do počítačů ministerstva obrany, za což mu hrozilo maximálně pět let vězení.

Loni v květnu však Washington obvinění rozšířil o další téměř dvě desítky trestných činů včetně nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, kterým Assange údajně ohrozil americkou bezpečnost. V případě, že ho americký soud shledá vinným, hrozí mu podle médií trest vězení v délce až 175 let.

Stovky příznivců zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v sobotu pochodovaly Londýnem na protest proti jeho možnému vydání do Spojených států, které ho viní ze špionáže.

Pochodu Londýnem se zúčastnily také některé známé britské osobnosti, například hudebník Roger Waters z legendární skupiny Pink Floyd, zpěvačka Chrissie Hyndeová z kapely The Pretenders či návrhářka Vivienne Westwoodová.

Za účelem získání informací se Australan podle americké prokuratury spikl s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem (nyní Chelsea Manningovou), který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu.

Materiály publikoval internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.

Za svoji práci s WikiLeaks Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“.

Britská policie zatkla Australana loni v dubnu na ekvádorské ambasádě v Londýně poté, co mu vláda jihoamerické země zrušila azyl; na velvyslanectví se Assange uchýlil už v červnu 2012.

O vydání Australana usilovalo také Švédsko, kde čelil obvinění ze znásilnění. V listopadu švédská prokuratura předběžné vyšetřování zastavila. Prokurátorka Eva-Marie Perssonová tehdy řekla, že pro další stíhání Assange neexistuje dostatek důkazů. Assange obvinění od počátku odmítal a označoval jej za zástěrku snahy dostat jej do USA.