Článek
Dvaašedesátiletý Hoyle ve sněmovně zasedá od roku 1997. Poslancem byl už jeho otec, který svého syna pojmenoval po australském hráči kriketu Lindsay Hassettovi. Místopředsedou Dolní sněmovny se stal v roce 2010.
Hoyle je podle britského tisku oblíbený i mezi vládními konzervativci a před hlasováním se dal slyšet, že chce být „stabilní volbou pro nepředvídatelné časy“. Oproti svému předchůdci, extrovertnímu a bojovnému Johnu Bercowovi, je znám umírněnou rétorikou. Před volbou slíbil, že bude bojovat proti agresivním projevům v Dolní sněmovně a bude dbát na to, aby byly vyslyšeny i hlasy řadových poslanců. Jeho postoj k brexitu podle tisku není znám.
„Doufám, že tato sněmovna bude znovu respektovaným orgánem, a to nejen v Británii, ale také ve světě,“ řekl Hoyle po svém zvolení. „Tato sněmovna se změní, a to k lepšímu,“ dodal s tím, že bude neutrální a transparentní.
Hoyle porazil sedm protikandidátů. Někteří nezískali pět procent hlasů nutných pro postup do dalšího kola, další z boje odstoupili sami. Hlasovalo se tak dlouho, dokud některý z uchazečů neobdržel nadpoloviční většinu hlasů. Hoyle, jenž získal nejvíce hlasů i v prvních třech kolech, nakonec při čtvrtém hlasování dostal podporu 325 z 540 přítomných poslanců. Jeho posledním soupeřem byl spolustraník Chris Bryant.
Dolní sněmovna bude kvůli prosincovým předčasným volbám již ve středu rozpuštěna, nově zvolený předseda má ale velkou šanci, že ho noví poslanci ve funkci potvrdí.
Šéf Dolní sněmovny musí být politicky neutrální, proto se od něj po zvolení očekává, že se vzdá členství ve své politické straně. Ve volbách kandidovat může a hlavní strany obvykle nepostaví protikandidáta. Před volbami nesmí vést kampaň a kandiduje jednoduše jako „předseda Dolní sněmovny usilující o znovuzvolení“, napsal deník The Guardian.
