Britský nejvyšší soud prodloužil řadu Johnsonových velkých proher. Proč je rozhodnutí tak důležité?

Po dvou protichůdných verdiktech soudů nižších instancí přišel britský nejvyšší soud s jasným sdělením – Boris Johnson jednal nezákonně. Rozhodnutí se vztahuje k premiérovu kroku z konce srpna. Tehdy požádal královnu, aby ve druhém zářijovém týdnu ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října.

To se ale po dnešním verdiktu může změnit. Rozhodnutí o ukončení zasedání bylo od počátku neplatné, uvedla předsedkyně soudu Brenda Haleová s tím, že parlament může nyní podniknout kroky k tomu, aby se opět sešel. Haleová zároveň uvedla, že verdikt přijalo jedenáct soudců nejvyššího soudu jednomyslně.

Britští poslanci tak získají podstatně více prostoru k tomu, aby zasahovali do podoby blížícího se brexitu. Aktuálně platný termín odchodu Velké Británie z EU je 31. říjen.

Sociální sítě zaplavují vítězné reakce politiků ze širokého spektra. Verdikt uvítala skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která na svém Twitteru uvedla, že nejvyšší soud svým rozhodnutím podpořil předchozí verdikt skotského soudu a že jde o krok s mimořádným historickým významem. „Pozastavení jednání parlamentu bylo ze strany Borise Johnsona nezákonné a zcela bez efektu,“ napsala Sturgeonová.

Bujaré byly reakce členů Labouristické strany. Na videu z jejich konference je vidět bouřlivý jásot. Předseda opoziční strany Jeremy Corbyn krok soudu vychválil a zároveň uvedl, že by premiér Johnson měl rezignovat.

Premiér Johnson zdůvodnil svůj krok tím, že je potřeba zahájit po dvou letech nové parlamentní období. 14. října by tak královna v rámci ceremonie zvané Queen's Speech měla představit zákony, kterým se chce vláda v následujícím parlamentním roce věnovat. Seznam zákonů přitom dohromady dávají ministři, královna jej pouze „prezentuje“.

Johnson tvrdí, že takzvané prorogování, tedy přerušení zasedání parlamentu, nastává vždy, když se chystá Queen's Speech. Premiér zároveň nucenou přestávku parlamentu označuje za rutinní událost. Nemá ale pravdu.

Alespoň v posledních letech se podle britského deníku The Guardian k obdobnému kroku nikdo neuchýlil. V roce 2007 tehdejší premiér Gordon Brown nechal parlament zasedat až do konce října a ceremonie Queen's Speech, po které se zahájilo další parlamentní období, následovala šest dní nato. Někdejší premiérka Theresa Mayová práci parlamentu během svého výkonu funkce nikdy nepřerušila.

Johnsonův tah navíc přišel v době rychle se blížícího termínu brexitu. Podle kritiků chtěl premiér zcela jasně zabránit poslancům, aby zasahovali do podoby brexitu.

Velmi citlivým bodem Johnsonova rozhodnutí dočasně přerušit zasedání parlamentu je role, kterou v něm sehrála britská královna. Ta totiž nucenou přestávku formálně nařídila poté, co ji k tomu vládní rada přesvědčila.

O načasování jednotlivých kroků v praxi rozhoduje vláda, formálně ale potřebuje souhlas panovníka. Královna je nicméně politicky neutrálním činitelem a čeká se od ní, že bude jednat na doporučení premiéra. Ten ji tak falešným zdůvodněním svého kroku mohl obelhat a zaplést do špinavé hry.

Podle britských médií je verdikt nejvyššího soudu další velkou porážkou premiéra Borise Johnsona. Tu předposlední utrpěl zhruba před dvěma týdny, když vešel v platnost narychlo přijatý zákon proti tvrdému brexitu.

Podle toho je 19. říjen posledním dnem, do kterého může vláda dosáhnout nové dohody s Evropskou unií o podmínkách brexitu, nebo musí získat souhlas parlamentu pro tvrdý odchod z EU. Pokud ale vláda nesplní ani jednu z těchto podmínek, musí premiér Boris Johnson požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Johnson navíc není schopen vyvolat předčasné volby, které by mohly obnovit ztracenou většinu konzervativců. Návrh na rozpuštění sněmovny poslanci naposledy zamítli v noci 10. září.