Článek
Značka Virgin britského miliardáře a podnikatele Richarda Bransona sdružuje přes 400 firem a patrně nejznámější z nich bude ta s přízviskem Galactic, která se stále uchází o titul první vesmírné cestovky, alespoň co se spodní hranice kosmu týče.
Jak Seznam Zprávy ale psaly včera, i tato firma už musí po ztrátových výsledcích hospodaření a vítězstvích konkurenční Muskovy společnosti SpaceX o zájem lidí bojovat - třeba slibem nového a rychlejšího „Concordu“.
Krach: Věřitelé se nedostanou k penězům
Je tak otázkou, s jakou technologickou novinkou tento týden ještě Richard Branson přijde, protože dnes jeho britská aerolinka Virgin Atlantic vyhlásila bankrot. Jen tak se může zachránit před svými věřiteli a zrealizovat svůj záchranný plán z nejhorší krize, kterou světové letectví kdy podle CNN zažilo.
Pomoct mu k tomu má až 1,5 miliardy dolarů od majitelů, investorů a právě věřitelů. V přepočtu jde asi o 33 miliard korun v restrukturalizačním plánu ve výhledu pěti let.
Od samotné Virgin Group má na pomoc přijít 250 milionů dolarů v investicích a 500 milionů dolarů v zárukách. Do aerolinek má také vstoupit investiční fond Davidson Kempner, který nabídne 212,5 milionu dolarů, a věřitelé pak mají odložit splátky za více než 562,5 milionu dolarů.
Peníze dojdou za měsíc
V květnu Virgin Atlantic rovněž oznámily, že propustí až 3550 zaměstnanců a úplně opustí londýnské letiště Gatwick. Reagovaly tak na sníženou poptávku, jelikož létají jen na dálkových trasách, které koronavirus ovlivnil nejvíc. Od července však ve velmi omezeném rozsahu provoz právě obnovily. Nyní mají podle serveru BBC hotovost maximálně na měsíc.
Australská pobočka aerolinek Virgin se soudní ochranou proti věřitelům, tedy bankrotem, pojistila už v dubnu. Koncem června ji převzala soukromá investiční společnost Bain Capital a ta teď oznámila u Virgin Australia také restrukturalizační plán, dodává CNN.
Sbohem zaměstnancům, letadlům i dceřince
V jeho rámci počítá Virgin Australia také s propouštěním, jde zhruba o třetinu celkové pracovní síly, tedy 3000 zaměstnanců. Také se zbaví některých svých letadel a rozpustí dceřiného nízkonákladového přepravce Tigerair Australia.
Druhý největší letecký dopravce v Austrálii se také hodlá více zaměřit na domácí lety a zámořské cesty na krátkou vzdálenost. I poptávce po těchto trasách nicméně podle současného šéfa společnosti Paula Scurraha potrvá „nejméně tři roky“, než se dostane na svoji kapacitu před koronakrizí. „Mnohá australská letiště stále odbavují pouze tři procenta pasažérů oproti době před rokem,“ dodává.
„Tyto současné změny zachrání až 6000 pracovních míst, a jakmile se poptávka na trhu vzpamatuje, v budoucnu by se tento počet mohl potenciálně zvednout na 8000 pozic,“ uvedla aerolinka v prohlášení. Předtím zaměstnávala okolo 10 000 lidí.
Spása letectví? Odklad o další rok
Světové letecké dopravě potrvá návrat k číslům a provozu z loňska nejméně do roku 2024. Koncem července to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA), které reprezentuje 290 aerolinek včetně ČSA ze skupiny Smartwings Group.
Jak Seznam Zprávy rovněž psaly dříve, uskupení viní z pomalého tempa přístup států ke zvládání pandemie, z čehož plyne spotřebitelská nejistota, úpadek firemních cest ve prospěch internetových konferencí nebo stále trvající a eskalující nákaza ve Spojených státech a dalších zemích.
