Článek
Pokyny britské Národní zdravotní služby (NHS) říkají, že lékaři by měli antidepresiva nabízet osobám mladším 18 let pouze v případech středně těžké až těžké deprese. Léčbu by navíc měla doprovázet terapie v podobě sezení s odborníkem. Na specializované služby v oblasti duševního zdraví se ale čeká dlouhá fronta a podle některých je právě to důvodem, proč se praktičtí lékaři uchylují k vyplnění receptů i bez náležitého splnění stanovených podmínek.
Jak fungují antidepresiva?
Informace na webu NHS uvádí, že není zcela známo, jak antidepresiva fungují. Podle verze, se kterou se běžně pracuje, ale mají zvyšovat hladinu neurotransmiterů v mozku. Mezi ty patří například serotonin či noradrenalin, jež jsou spjaté s náladami a emocemi.
Zatímco antidepresiva dokážou léčit symptomy deprese, ne vždy se dokážou dostat k samé podstatě problému. To je důvod, proč se při závažnějších potížích obvykle užívají ve spojení s terapiemi.
Podle nejrůznějších studií by za nárůstem úzkosti mohla stát pandemie a s ní spjaté lockdowny i zavřené školy. Podstatnou roli ale zastávají i sociální sítě a tlak, kterému vystavují své konzumenty. Za posledních pět let se počet receptů vypsaných britským dětem ve věku od 5 do 11 let zvedl o 20 %, v případě dětí od 12 do 16 let pak o 23 %.
„Důvody, proč mladý člověk může mít problémy s duševním zdravím, jsou často komplikované. Ale víme, že traumatické zkušenosti v mladém věku, jako je smrt blízké osoby, šikana, zneužívání nebo diskriminace, mohou mít na duševní pohodu velký vliv,“ cituje britský list The Times Toma Madderse, šéfa charity YoungMinds. Ta apeluje na britskou vládu, aby investovala do podpůrných center pro mladé.
„Značný vliv může mít také tlak ve škole, obavy o to, jak vypadáte, nebo složité vztahy s rodinou či kamarády. Pandemie tohle ještě zhoršila, mnoho mladých lidí zažívá izolaci, osamělost a obavy o budoucnost,“ uvedl Madders a upozornil, že antidepresiva opravdu mohou pro mladé být částečným řešením, neměla by se ale považovat za náhradu odborné pomoci. Obzvláště u velmi mladých jedinců.
V případě pandemie a jejího vlivu na duševní zdraví bude důležité, aby školy navzdory případné další vlně pandemie zůstaly otevřené pro prezenční výuku. Na to již apelovala Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF), jež trápí zejména narušení vzdělávání, ke kterému za uplynulý rok a půl došlo.
Co se týče často diskutovaného vlivu ze strany internetu, řešení lze hledat převážně v distancování se. „Musíme umožnit mladým lidem, aby měli vyváženější přístup k sociálním sítím. To znamená trávit čas mimo obrazovky, soustředit se na pozitivní obsah a hledat podporu včas, když je potřeba.“
Podle WHO zažije nějakou formu duševního onemocnění až 20 % ze všech dětí a dospívajících. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Jak v květnu tohoto roku upozornil Národní ústav duševního zdraví, v Česku ohledně tohoto tématu dokonce chybí data a efektivní prevence.
„Bezpečné prostředí škol, školní preventivní programy a sociální kontakt s vrstevníky nyní chybí, což negativně dopadá na duševní zdraví dětí a dospívajících. Zdaleka ne všechny děti pak vědí, co dělat nebo kam se obrátit o pomoc, když se necítí dobře,“ uvedla před necelým půl rokem pro zmiňovaný ústav Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši.
V rámci intenzivní spolupráce a zapojení psychologických pracovišť ministerstva vnitra, armády, policie, hasičů a dalších tuzemských i zahraničních odborníků byla proto spuštěna webová stránka Opatruj se. Na ní lidé mohou najít informace o tom, co funguje v péči o zdravou psychiku, ale i způsoby, jak zlepšit svoji psychickou odolnost.
