Článek
Britská vláda vyhrála další klíčová hlasování o dodatcích k zákonu o odchodu země z Evropské unie, jež navrhla horní komora parlamentu či opoziční labouristé. Dolní sněmovna nejprve zamítla labouristický dodatek, který požadoval, aby vláda s Bruselem vyjednala plný přístup k jednotnému trhu. Následně neschválila ani dodatek Sněmovny lordů, který žádal setrvání země v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Celkem vláda zvítězila v osmi hlasováních.
Při prvním hlasování konzervativní zákonodárci labouristy přehlasovali poměrem 332 ku 240 hlasům. Při druhém hlasování o EHP byl rozdíl ještě větší - 327 ku 126 hlasům. Britská média navíc hovoří o „velké labouristické rebelii“. Labouristé se totiž podle výzvy šéfa strany Jeremyho Corbyna měli při tomto hlasování zdržet, místo toho ale 75 z nich dodatek, a tedy setrvání v EHP, podpořilo a 15 jich bylo proti.
Následně poslanci hlasovali až do pozdního večera a veškeré dodatky Sněmovny lordů zamítli. Poměrem 321 ku 301 hlasů zamítli dodatek, ve kterém horní komora parlamentu požadovala zachování Listiny základních práv Evropské unie v britském právním systému.
Další z dodatků se týkal i toho, že by vláda měla informovat zákonodárce o snahách, které učinila při vyjednávání o setrvání země v celní unii s EU. Byl rovněž zamítnut, následně ale poslanci odsouhlasili vládní kompromisní návrh týkající se tohoto tématu.
Zákon o odchodu z EU má zajistit právní kontinuitu po brexitu. Obě komory parlamentu ho musejí schválit před odchodem země z EU 29. března 2019. Norma ale poslance rozděluje. Někteří chtějí úplné odtržení od unijních struktur, zatímco jiní by uvítali zachování blízkých vztahů s EU.
Today's #PMQs is available to watch on the Parliament YouTube channel https://t.co/7r5EyCTBfa
— UK House of Commons (@HouseofCommons) June 13, 2018
Britové se vyslovili pro odchod z unie v červnu 2016 většinou necelých 52 procent hlasů. Situaci ale kabinetu premiérky Theresy Mayové zkomplikovala nevolená Sněmovna lordů, která v uplynulých měsících schválila proti vůli vlády 15 dodatků k normě, které jsou nakloněny užší spolupráci s EU po brexitu. Zástupci Sněmovny lordů požadovali například setrvání v celní unii s EU a EHP, zachování práv pracovníků či zákazníků podle unijních standardů či setrvání v unii v případě, že by odchod měl za následek zavedení přísného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.
EHP kromě zemí EU zahrnuje i nečlenské státy Norsko, Island a Lichtenštejnsko a poskytuje přístup na jednotný trh s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu.
