Článek
Velká Británie spouští novou vládní podporu zaměřenou na propagaci cyklistiky a chůzi v zemi. Do iniciativy zainvestuje dvě miliardy liber, ze které chce v příštích pěti letech vylepšit infrastrukturu pro pěší i cyklisty.
Na co budou v praxi více peníze využity? Británie plánuje vystavět nové pruhy na silnicích určené pouze jízdním kolům. Chce se zároveň zaměřit na bezpečnější řešení křižovatek ve městě a rozšířit počet parkovacích míst pro bicykly. Prioritou je také zpřístupnění cyklistiky více lidem.
Slevy na opravu a levná elektrokola
Kromě jiného bude spuštěn také dosud „nespecifikovaný“ národní program pro elektrická kola, v současnosti se uvažuje například o menších dotacích, které mají motivovat potenciální kupce k tomu, aby elektrický bicykl pořídili. Plán zahrnuje také 50 tisíc poukazů na opravy starších kol, které chce království dostat zpět na silnice.
Částka na příštích pět let se může zdát pro část Velké Británie, Anglii, kde se na dopravě cyklistika podílí pouze z dvou procent, jako dost peněz.
Podle společnosti Cycling UK představovala cyklistika v roce 2018 pouhých 1,7 procenta všech uskutečněných cest po Velké Británii, což je číslo, které se po dobu nejméně 17 let téměř nezměnilo. Jízda na kole představovala pouze procento najetých kilometrů za celý silniční provoz. 16,7 procenta Britů chodilo a jezdilo v roce 2018 na kole do práce, dvě třetiny naopak řídily auto nebo popojížděly taxíkem.
„Jednou za život máme příležitost, abychom změnili pohled lidí na dopravu a přiměli více Britů, aby do práce každý den jezdili nebo chodili,“ uvedl ministr dopravy Velké Británie Grant Shapps v úterním vyjádření.
Záměrem programu není pouze vytvořit více jízdních pruhů pro kola, ale také zajistit jejich vyšší kvalitu. Nové vládní pokyny budou vyžadovat, aby všechny projekty týkající se jízdních pruhů, které žádají o vládní financování, oddělovaly cyklisty od silného motorového provozu na křižovatkách a na silnicích mezi nimi.
Hierarchie účastníků silničního provozu
Možná úplně nejvýraznější změnou, kterou by mohli pocítit zejména řidiči motorových vozidel, je revize pravidel na silnicích. Už od října loňského roku vláda vede veřejnou konzultaci o silničním zákoně, tzv. „britské knize pravidel pro řidiče“. Klíčová mezi navrhovanými změnami jsou pravidla zavádějící „hierarchii účastníků silničního provozu“, ve které mají vozidla, jež mohou způsobit největší škody, největší odpovědnost za předcházení kolizím a škodám.
Oznámení vlády představuje aktivní cestování spíše jako opatření na podporu veřejného zdraví a snížení obezity než na snížení znečištění - a jako konkrétní reakci na koronavirovou krizi.
„Tato bezprecedentní pandemie ukázala, že se týká nás všech, včetně mě, a že musíme myslet více na naše zdraví,“ píše premiér Boris Johnson v úvodu prohlášení vlády. „Musíme se více zamyslet nad tím, jak můžeme změnit životní styl, který nás udržuje aktivnější a fit - způsob, jakým cestujeme, je pro nás zásadní.“
Česko bojuje s automobily
V době, kdy se Velká Británie chce hromadné dopravě spíše vyhýbat, Česká republika ji naopak doporučuje.
Podle českého Ministerstva dopravy se bude zdejší způsob dopravy po koronaviru také měnit. Konkrétní úpravu nastínil tiskový mluvčí úřadu František Jemelka pro Seznam Zprávy už v průběhu května, Česko má políčeno na osobní automobily.
Cílem je omezit používání aut ve městech a aglomeracích a snížit jejich počet na 1 000 obyvatel. V českých podmínkách je totiž auto používáno v průměru pouze 24 minut denně a zbytek času někde stojí a často zabírá veřejný prostor.
„Řada západních měst chce využít restrikce vyvolané koronavirovou krizí a omezit prostor pro auta trvale, čímž by se mohla inspirovat i česká města,“ řekl Seznam Zprávám Jemelka. „Ministerstvo dopravy podporuje jak rozvoj a využívání hromadné dopravy, tak i aktivní mobility na úkor osobních aut, avšak hlavní odpovědnost leží na jednotlivých radnicích měst,“ dodal.
Z průzkumu společnosti United Assistance v dubnu 2019 vyšlo, že v Česku jezdí do práce na kole pouze čtyři procenta lidí. Zbytek využívá převážně vlastní automobil (48 procent) nebo hromadnou dopravu (29 procent). Pouze 15 procent dotazovaných uvedlo, že chodí do práce pěšky, a čtyři procenta volí spolujízdu s kolegou.
Městskou hromadnou dopravu využívají – logicky – především obyvatelé velkých měst. Lidé v menších obcích, kde je obslužnost hromadnou dopravou horší, volí dopravu vlastním vozem.
