Článek
„Dobrý den, litujeme, ale nakazil/a jste se britskou mutací koronaviru. Pozor, šíří se rychleji.“ Podobné upozornění si v posledních dnech vyslechne stále více nakažených v Česku. Krajské hygienické stanice mají za úkol se na takzvanou variantu B117 zaměřit i při trasování. „To, že má nakažený britskou mutaci, se dozvíme z Informačního systému infekčních nemocí. S nemocnicemi máme dohodu o prioritizaci trasování těchto lidí,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje David Křivánek. Hygienici tam mají potvrzených kolem 150 případů britské mutace koronaviru.
Podle zjištění Seznam Zpráv však mají obecně nemocnice k systematickému zjišťování nakažlivější mutace daleko. Liší se to také uvnitř regionů, včetně výše zmíněné jižní Moravy.
Fakultní nemocnice Brno do pondělí odhalila 183 vzorků s podezřením na britskou variantu. A víc než polovina – celkem 98 – připadá na minulý týden. Zařízení výsledky ještě ověřuje. Mutace tak zřejmě získává na síle. První případ v největší moravské nemocnici odhalili 25. prosince, prověřovali pak zpětně vzorky od září. „Od data prvního záchytu jsme znovu analyzovali 8173 vzorků, z nich 2997 pozitivních, a takzvaná britská varianta tak k dnešnímu dni představuje průměrně šest procent záchytů SARS-CoV-2,“ popsala vedoucí laboratoře mikrobiologie a imunologie ve FN Brno Monika Dolejská.
Vzorky pocházejí z odběrového místa v bohunické nemocnici, od výjezdních odběrových týmů či antigenního odběrového centra. Žádný z nakažených s touto variantou zatím nemusel do nemocnice. Britskou mutaci v tamních laboratořích odhalí s pomocí PCR testu. „Bez doplňujících testů odlišujeme britskou variantu covidu díky posunu hodnot výsledku PCR testu v mutovaném genu S,“ doplnila Dolejská.
Pokud v laboratořích nakažlivější mutaci zjistí, vpisují důležitý údaj do informačního systému. Výsledky tak průběžně sdílí s krajskou hygienickou stanicí i Státním zdravotním ústavem, který shromažďuje data za celé Česko.
Renata Ciupek z jihomoravské krajské hygieny potvrdila, že se nyní na mutaci soustředí. „V rámci opatření se primárně zaměřujeme na potenciálně exponované osoby, které by byly oslabené imunitně, a na lidi vykonávající činnosti epidemiologicky rizikové z hlediska dalšího potenciálního šíření,“ uvedla vedoucí protiepidemického odboru.
Hygienici v kraji zatím nenarazili na závažnější průběh a další rizikové souvislosti. „Většina případů se vyskytla v rodinách. Pokud byly případy zjištěny v jiných kolektivech, pak zcela ojediněle, bez dalšího neobvyklého šíření,“ uvedla Ciupek.
Zatímco FN Brno už zpětně prověřila všechny odebrané vzorky, jejich kolegové z brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny zatím stihli ověřit britskou mutaci jen u minima vzorků. Denně otestují okolo sedmi stovek lidí. „Pacient se zatím nedozví, že má britskou mutaci. Metodu zjišťování této mutace teprve zavádíme. Prověřujeme silně pozitivní vzorky na covid, kde jsou podle nás údaje úplně nejrelevantnější,“ popsal přednosta Mikrobiologického ústavu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny Filip Růžička.
Podle něj je metoda náročnější než u běžných PCR testů. „Zatím to děláme nad rámec. Je to dražší vyšetření, které nemůžeme aplikovat u všech pacientů,“ doplnil Růžička. Masivněji chtějí ověřovat britskou mutaci do týdne. Doplnil, že Státní zdravotní ústav, spadající pod Ministerstvo zdravotnictví, poslal nemocnicím tipy, jak na britskou mutaci reagovat. „Jsou tam například doporučení na sady PCR testů, které to umějí odhalit,“ upřesnil Růžička.
Podle vědců oslovených Seznam Zprávami britská mutace v Česku převládne do dvou až tří měsíců. Studie naznačily, že je o 40 až 70 procent nakažlivější než původní varianta koronaviru. Současné reprodukční číslo je 0,9, při násobení nižší hodnotou 1,4 by tak vzrostlo na hodnotu 1,26.
Hrozí tak další vlna epidemie a zatížení nemocnic? „Tato mutace je infekčnější a pro dosažení kolektivní imunity bude potřeba většího procenta lidí, kteří budou rezistentní k infekci. Mluvíme asi o 80 procentech populace, kteří už se nakazili, nebo jsou očkovaní pro dosažení takové imunity,“ řekl virolog Pavel Plevka z Masarykovy univerzity. Pracuje jako vedoucí výzkumné skupiny Strukturní virologie v institutu CEITEC. Právě tam chtějí koronavirus nadále podrobněji zkoumat. „V následujících týdnech plánujeme společně s CEITEC celogenomové sekvenování pro stanovení kompletní genetické informace SARS-CoV-2,“ dodala Dolejská, vedoucí laboratoře mikrobiologie a imunologie ve FN Brno.
