Britská mutace sílí. Nejenže je nakažlivější, hrozí s ní i těžší průběh

Je tomu zhruba měsíc od momentu, kdy britský premiér Boris Johnson tlumočil do světa zjištění tamních expertů, že takzvaná britská varianta koronaviru SARS-CoV-2, tedy VUI-202012/01, je až o 70 % nakažlivější. Připomeňme, že reakce odborníků tehdy byla velmi opatrná a opakovaně zaznívalo, že pro takové tvrzení není dostatek důkazů. Johnsonovo tvrzení se odkazovalo na analýzu toho, jak se vyvíjel rostoucí poměr VUI-202012/01 mezi nakaženými, a chyběl tak přímý důkaz.

Pochyby se ale rozplynuly a z rychlejšího přenosu britské mutace se stal během několika týdnů téměř fakt. Souhlasí s ním drtivá většina odborníků, kteří se teď jen nemohou shodnout na tom, o kolik procent rychleji se britská mutace šíří, přičemž nejčastěji padá číslo 40 až 50 %.

Velmi podobně jako před měsícem po prvním Johnsonově varovaní to teď vypadá s reakcemi na další tíživou zprávu, že je britská mutace o 30 až 40 % smrtelnější. Poté, co britský premiér minulý pátek s varováním přišel, mu vědci z celého světa opět vytýkají, že pro takové tvrzení nemá dostatek důkazů.

Odmítavě se k prohlášení britského ministerského předsedy hned v pátek postavila například Světová zdravotnická organizace (WHO), jejíž krizový expert Mike Ryan řekl, že jasné je jen to, že nová varianta vede k vyššímu počtu infekcí a tím i k vyššímu počtu trpících. „V důsledku zrychlení šíření se automaticky zvýšil počet obětí. Zvyšující se výskyt vede k vyšší úmrtnosti,“ řekl.

Podobně reagovali i někteří odborníci přímo z Británie, například podle šéfky zdravotnických úřadů v Anglii Yvonne Doyleové nic zatím není jasné a důkazy o vyšší smrtnosti pochází z příliš malého vzorku případů. Za předčasné a nesmysluplné prohlášení označil Mike Tildesley z Vědecké poradní skupiny pro mimořádné události (SAGE), kterého prý Johnson svým výrokem překvapil. Závěry jsou velmi předběžné a nejisté i podle hlavního vládního odborného poradce Patricka Vallance.

Informace o tom, že by mutace ovlivňovala klinické příznaky, nemá ani česká Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, uvedla to její vedoucí Helena Jiřincová podle serveru Novinky.cz.

Důvody odmítavých postojů vědců Seznam Zprávám přiblížil Moritz Gerstung z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL). On sám se na základě britských analýz domnívá, že „možnost spojitosti britské mutace s vyšším rizikem smrti v porovnání s předešlou verzí je reálná“. Pochybnosti podle něj ale posiluje fakt, že závěr mohlo zkreslit přetížení britských nemocnic i metoda, kterou se pacienti s mutací dohledávají. Britové totiž při výzkumu vycházeli z dodatečné analýzy PCR testů, což je sice rychlý a levný způsob zjišťování výskytu této mutace, ale je také méně senzitivní k detekci u lehčího průběhu nemoci. V neposlední řadě Gerstung uvádí problém s nedostatkem dat. Jistější podle něj závěry budou v následujících týdnech.

Názor vědců se snažily komplexně shrnout například i britské noviny Financial Times. V článku na svém webu píší, že většina vědců, kteří hodnotili závěry skupiny Nervtag, nerozporuje, že v nich jsou dobré důkazy vyšší smrtnosti, ale myslí si, že odhad 30 až 40 % je přehnaný.

Ekonomický deník k tomu přidává cennou poznámku, že v tuto chvíli má covid-19 díky lepším informacím o léčbě i vybavení nemocnic po celém světě mnohem nižší smrtnost než při jarní první vlně, a proto je srovnávání s „původní“ verzí viru problematické. „I kdyby nová varianta zvýšila riziko úmrtí o 35 %, bude riziko pořád menší než u někoho, kdo se nakazil původní verzí loni v březnu,“ píše deník.

Bez ohledu na to, jestli se nakonec i druhé britské varování ukáže být platné, je tu jedna dobrá zpráva, která dává naději. Žádný z dosavadních výzkumů zatím neprokázal, že by britská verze viru problematizovala účinnost vakcín. Některé z firem vyrábějících vakcíny už navíc přímo prohlásily, že jejich produkt na britskou variantu funguje.

Tento týden to oznámila americká společnost Moderna. Ta provedla svoji studii na krevních vzorcích osmi pacientů, kteří dostali dvě dávky její vakcíny. Imunitní systémy pacientů vytvořily dostatek protilátek, které zabránily průniku mutací viru do buněk.

Už na začátku ledna to oznámil i druhý velký výrobce vakcíny Pfizer. Firma ve spolupráci s univerzitou v texaském Galvestonu použila krevní vzorky 20 lidí, kteří vakcínu dostali. Protilátky, které v sobě tito lidé měli, si dokázaly při laboratorních testech s virem úspěšně poradit.