Hlavní obsah

Britové odhadli slábnoucí ochranu vakcín na přesná čísla. Mají ale rezervy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Účinnost vakcíny Pfizer i AstraZeneca proti nákaze po několika měsících u plně očkovaných Britů klesla o 14 a 10 procent, říká velká studie. Ani tentokrát ale nejde o definitivní číslo, pomíjí totiž bezpříznakové případy.

Článek

V podstatě každý týden v poslední době z Velké Británie přichází další a konkrétnější poznatky o tom, jaký vliv má uplynulý čas na ochranu vakcínami proti covidu-19. Spolu s efektem času zkoumají vědci ve Spojeném království i ochranu proti dominantní variantě delta. Ta nejnovější ze studií zaštítěná společností ZOE, která dlouhodobě spolupracuje například s King's College London i londýnskými nemocnicemi, na základě dat od víc jak milionu lidí přinesla konkrétní čísla efektivity vakcín proti nákaze.

Výsledky jsou na rozdíl od předešlých studií velmi konkrétní. Ochrana proti nákaze podle nich u Pfizeru klesla z 88 % po jednom měsíci od podání druhé dávky na 74 % po pěti až šesti měsících. AstraZeneca měla klesnout ze 77 % po jednom měsíci na 67 % po čtyřech až pěti měsících. Pokles ochrany pod 50 % a s tím spojenou potřebu aplikace třetí dávky, vědci bez konkrétnějšího zdůvodnění ve studii odhadují v „nejhorším případě“ na zimu. Čísla je ale podle reakcí odborníků třeba brát s rezervou.

Pravděpodobná nepřesnost vychází z metodologie studie. Ta se opírala o data o vakcinacích nabraných od 8. prosince 2020 do 3. července 2021 a o zjištěných infekcích mezi 26. květnem (kdy v zemi začala dominovat delta) a 31. červencem. Vzorek 1,2 milionů byli uživatelé aplikace společnosti ZOE, která dlouhodobě sbírá například i data o symptomech covidu-19.

Z podstaty metody podle odborníků vyplývá hned několik problémů. Mohlo docházet například k tomu, že se očkovaní lidé sice nakazili, ale kvůli bezpříznakovému průběhu si ničeho nevšimli a nemohli pak ani nic nahlásit. „Proto je pravděpodobné, že data z aplikace ZOE přifoukly úroveň ochrany vakcín,“ cituje web britského Vědeckého mediálního centra výtku profesora Simona Clarka buněčné mikrobiologie z Univerzity v Readingu.

Na druhé straně podle něj výslednou efektivitu naopak mohl podkopat fakt, že studie porovnává období s výrazně lišící se epidemickou situací. „Je těžké porovnávat infekce v květnu a v červenci a přičítat rozdíl slábnoucí efektivitě vakcín, když byl celkový počet infekcí v komunitě na konci července osmkrát vyšší,“ dodal Clark. Kromě toho, a to zatím nutně platí o všech datech odhadujících klesající účinnost vakcín po půl roce, jsou výsledky podle Sky News nevyvážené kvůli tomu, že většinu z těch, kdo už mají pět až šest měsíců po druhé dávce, jsou starší a jiní zranitelní lidé, jejichž imunita může fungovat hůř než u zbytku populace.

Je tak zřejmé, že ačkoliv nová studie disponuje obrovským vzorkem a konkrétními čísly účinnosti pro konkrétní druhy vakcín, stále se jedná spíš o odhad než o neprůstřelný výpočet. Jisté tak nadále zůstává jen to, že ochrana vakcín kvůli přibývajícímu času a variantě delta klesá, ale alespoň prozatím zůstává stále vysoká. Britská vládní agentura Public Health England (PHE) odhaduje, že vakcíny v Anglii už odvrátily 84 600 úmrtí a 23 milionů infekcí. Přibližný obrázek o tom, jak chrání proti infekci včetně té bezpříznakové, přinesl na začátku tohoto měsíce výzkum Královské univerzity v Londýně, který ji bez rozlišení na konkrétní druhy očkovacích látek odhadl mezi 50 a 60 %.

Doporučované