Hlavní obsah

Britové mají další problém: Pokud odejdou bez dohody, zavalí je odpadky

Nizozemsko chce omezit množství dováženého odpadu z Velké Británie.

Británie se v případě neřízeného brexitu bez dohody může potýkat – vedle jiných – i s ekologickým problémem. Na místních skládkách pravděpodobně skončí miliony tun odpadu, které se dosud vyvážely do ostatních zemí EU. Například Nizozemsko se totiž v rámci plnění Pařížské dohody chystá rapidně omezit množství importovaného odpadu. Do země přitom ročně putuje až polovina celkového množství odpadků z Velké Británie – jenom loni šlo o 1,3 miliony tun.

Článek

Brity a celou Evropskou unii nedávno vyděsily zveřejněné dokumenty související s operací Yellowhammer (strnad), což je označení pro přípravy na variantu odchodu z EU bez „rozvodové“ dohody. Vyplynulo z nich, že by se země mohla v budoucnu potýkat s nedostatkem léků, čerstvých potravin, drahou elektřinou či zdlouhavými kontrolami na hranicích.

Vedle toho by se však Británie musela v případě tvrdého brexitu připravit i na další překážku – miliony tun dříve vyváženého odpadu totiž pravděpodobně skončí na britských skládkách.

Problém nyní nabývá reálnějších obrysů v souvislosti s návrhem nizozemské vlády. Ta požaduje navýšení cel na dovážený odpad od 1. ledna příštího roku – konkrétně na 32 eur za tunu. Toto opatření je jedno z celkem osmnácti, které nizozemské vládě nařídil zavést soud v roce 2015. Podle něj totiž Nizozemsko nedělalo dost pro snížení emisí skleníkových plynů. Zatímco soudní příkaz zněl snížit emise o 25 procent do roku 2020, vláda schválila program zahrnující snížení jen o 17 procent. Přijatý odpad má království redukovat v rámci plnění Pařížské dohody o ochraně klimatu.

V případě zvýšení cel ze strany Nizozemska však hrozí, že více odpadu skončí na britských skládkách. Británie by totiž jeho vývoz kvůli vyšším clům omezila a byla by nucená odpad vyhazovat na místní smetiště. Při rozkladu odpadu ale vzniká metan, což je ještě škodlivější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Jakékoliv snížení emisí oxidu uhličitého v Nizozemsku by tak vyvážily vyprodukované emise metanu ve Velké Británii. Nizozemsko by tedy sice splnilo soudem nařízený cíl, ke snížení emisí vypuštěných do evropského ovzduší by ale v podstatě nedošlo.

Nizozemsko je největším příjemcem britského odpadu. Ročně přijme zhruba polovinu Británií vyprodukovaných odpadků – jen loni do země ze Spojeného království přijala 1,3 miliony tun odpadu.

Britská vláda podle deníku Politico prohlásila, že bude i po brexitu nadále respektovat nová striktní nařízení EU, podle kterých může na skládku jít v roce 2035 jen deset procent celkového vyprodukovaného odpadu. V současnosti končí na britských skládkách zhruba dvacet procent odpadu. Tento předpis ale bude pro Británii v případě tvrdého brexitu těžké dodržet, pokud ostatní členské země Evropské unie odmítnou odpad nadále odebírat.

Doporučované