Článek
Íránské úřady na tři dny propustily z vězení Britku s íránským pasem Nazanin Zaghariovou-Ratcliffeovou. Oznámil to dnes její manžel. Britka byla odsouzena na pět let za podíl na spiknutí, jehož cílem bylo svržení íránského režimu.
„Žena ráno odešla z věznice Evín na propustku a je s rodinou i se čtyřletou dcerou Gabriellou. Pustili ji na tři dny, do neděle 26. srpna,“ oznámil její manžel Richard Ratcliffe. Obhájce ženy doufá, že propustku bude možné prodloužit.
Zaghariová-Ratcliffeová byla zaměstnankyní charitativní sekce nadace Thomson Reuters a byla zatčena v dubnu 2016, když do Íránu přijela za příbuznými s malou dcerou. Krátce po odsouzení v roce 2016 Ratcliffe řekl, že se zdravotní stav jeho ženy zhoršil a že uvažuje o sebevraždě.
Podle rodiny je žena držena kvůli sporu Londýna a Teheránu o 400 milionů liber (téměř 11,5 miliardy korun). Írán tuto částku Británii zaplatil za tanky Chieftain, ale když byl íránský šáh Rezá Pahlaví svržen islámskou revolucí, Británie už je nedodala.
Íránské úřady čtvrteční zprávu nekomentovaly, pouze velvyslanec Teheránu v Londýně Hamíd Baídínežád potvrdil, že byla žena na tři dny propuštěna, aby se mohla setkat s rodinou. Zaghariová-Ratcliffeová ráno odjela do rodinného domu v Damávandu u Teheránu. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt propuštění označil za „dobrou zprávu“, ale dodal, že věznění Britky „je zásadní nespravedlnost a že musí být propuštěna natrvalo“, o což bude Británie nadále usilovat.
Podmínkou propuštění je zákaz kontaktu s médii a jakýmkoli zahraničním velvyslanectvím a také zákaz pokusu odjet ze země.
Írán po odsouzení obvinění proti Britce rozšířil a nyní jí hrozí další, až desetiletý trest.
Britská média spekulovala, že podíl na rozšíření stíhání mohl mít i někdejší ministr zahraničí Boris Johnson, který loni v britském parlamentu řekl, že Zaghariová-Ratcliffeová jela do Íránu, aby školila tamní novináře. Později tuto informaci odvolal a popřel ji i zaměstnavatel vězněné ženy, nadace Thomson Reuters.
V Íránu bylo zadrženo několik dalších lidí s dvojím občanstvím, které ale země neuznává a se zatčenými jedná jako s Íránci, takže zatčení nemají možnost získat pomoc konzulátů.
