Článek
Cena zemního plynu ve Velké Británii vzrostla za rok o 420 procent, informovala společnost S&P Global Platts, která se zaměřuje na monitoring informací o energiích a komoditách. Podle britského serveru The Independent se tak děje především v důsledku vysoké poptávky po zemním plynu za covidu-19 se vzpamatovávající Asie, sníženým dodávkám zkapalněného zemního plynu z USA po hurikánu Ida, snížení dostupnosti na vlastním území, ale i odmítání Ruska zvýšit dodávání zásob do Evropy přes Ukrajinu.
Podle nejnovějších dat britské vlády se tuzemská produkce zemního plynu snižuje, export spadl až o 76 procent. Import se naopak zvýšil o 31 procent. Kvůli aktuálnímu růstu cen plynu se britští akademici a experti obávají problému dodávek tepla a energie pro nadcházející zimu. Pokud by Evropu zachvátil extrémní mráz jako například v roce 2018, zásoby plynu by ve Velké Británii došly v horizontu týdnů. Nejhorší by tak situace mohla být v únoru a březnu 2022, předpovídají experti. Dodávky energie a tepla by dále mohla zatížit i zhoršující se epidemiologická situace. Ta by mohla mít vliv na růst poptávky po elektřině i teple v domácnostech.
Britský ministr pro podnikání a energetiku Kwasi Kwarteng nicméně ujišťuje, že se Velká Británie na katastrofu připravovat nemusí. „Je vyloučeno, že by byla vypojená elektřina nebo že by lidé neměli možnost topit. Situace z 70. let se nebude opakovat. Nebude třídenní pracovní týden. Takové myšlenky jsou alarmující, ničemu nepomáhají a jsou zcestné,“ uvedl. Ve svém prohlášení tak upozornil na energetickou krizi v roce 1974, kdy měly britské domácnosti nařízené omezené užití elektřiny kvůli nedostatku uhlí způsobené protesty horníků a železničních dělníků.
V pondělí tak Kwarteng ujistil britský parlament, že je Velká Británie schopná dodat 50 procent zemního plynu, který využila v loňském roce. Podotkl, že s zajištěním potřebného zásobování vypomůže zemi Norsko. Odmítl naopak, že by v následujících měsících mohlo dojít ke katastrofě.
Dodávky energie nicméně nejsou v nadcházejících týdnech jedinou hrozbou. Vysoké ceny zemního plynu dopadají i na potravinářský průmysl. Na něm jsou totiž závislí i výrobci hnojiv a oxidu uhličitého, který se hojně využívá při výrobě potravin i nápojů. Kvůli vysokým cenám pozastavila jeho výrobu na dobu neurčitou americká společnost CF Industries, která v zemi pokrývala 60 procent dodávek na tamní potravinový trh, informuje americká CNN.
Chybějící zásoby CO2 tak chybí na jatkách, kde se využívají pro omračování zvířat, při balení čerstvých potravin, kterým prodlužují trvanlivost nebo při výrobě sycených nápojů. Vážnost situace připouští i předseda Britské asociace pro zpracování masa (BMPA) Nick Allen, který v sobotu uvedl, že mu „neustále zvoní telefon“ od té doby, co byla výroba potřebného CO2 zastavena. „Krize jen ukazuje, jak je britský potravinový řetězec vydán na milost malému množství hlavních výrobců hnojiv, (čtyřem nebo pěti společnostem) v severní Evropě,“ přiblížil Allen jeden ze zásadních problémů. Snížit výrobu o 40 procent se rozhodl i norský producent potřebné látky Yara International. I on jako hlavní důvod uvedl rostoucí ceny zemního plynu.
Tlak na britskou vládu s blížící se zimou roste. Na nepříznivou situaci si stěžují i další zájmové skupiny, kterých se růst cen zemního plynu a následný dopad na potravinářský sektor přímo dotkl. „Do Vánoc zbývá necelých 100 dní a již teď se potýkáme s narůstajícím nedostatkem pracovních sil. To poslední, co teď britští chovatelé drůbeže potřebují, je dále rostoucí tlak,“ uvedl generální ředitel Britské rady pro drůbež Richard Griffiths v prohlášení.
Situaci okomentoval v pondělí pro britskou BBC i generální ředitel supermarketového řetězce Iceland Foods Richard Walkers. „Tady už nejde o to, jestli budou Vánoce v pořádku. Jde o to, abychom dále mohli fungovat včetně elektřiny. Abychom se Vánoc aspoň dočkali,“ dodává.
