Británie zvažuje neúčast na OH. Proti porušování práv se ČR nepostavila

Porušování lidských práv v Číně, konkrétně důkazy o genocidě páchané na muslimských Ujgurech v Sin-ťiangu, represe v Tibetu nebo potlačování práv a svobod v Honkongu, oficiálně nehodlá tolerovat 39 zemí podepsaných v dopise OSN. Nad konkrétními kroky začala přemýšlet Velká Británie.

Jednou z možností, jak poukázat na nesouhlas s represivním chováním Číny, považuje Británie neúčast na zimních olympijských hrách v Pekingu plánovaných na rok 2022. Země nehodlá zavírat oči před důkazy o zneužívání ujgurských muslimů v Číně, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab.

Před parlamentním zahraničním výborem, kde padl dotaz na možnost neúčasti Británie na sportovní akci na protest proti porušování lidských práv, Raab řekl: „Obecně vzato, mým instinktem je oddělit sport od diplomacie a politiky, ale jsou chvíle, kdy to není možné. Zvažme, jaká další opatření musíme podniknout.“

Další možností, která se nabízí, je uvalení ekonomických sankcí na úředníky odpovědné za represi. Nejen podle Raaba je Čína vinna z hrubého a závažného porušování lidských práv proti Ujgurům v Sin-ťiangu, kteří jsou nuceni podstupovat sterilizace a nucené práce, což je něco, čeho se lze do budoucna „dále obávat“.

Proti porušování lidských práv se postavilo 39 zemí, které na úterní radě OSN pro lidská práva vyzvaly k nezávislému vyšetřování situace v Sin-ťiangu. Rezoluci předložilo Německo a podpořilo ji Spojené království. Obdobný návrh padl už v červnu, za poslední měsíce se k alianci připojila Bosna, Španělsko, Itálie a Polsko. Český podpis chybí.

Proti české pasivitě se ohradil mimo jiné pirátský poslanec Jan Lipavský, který o vysvětlení požádá ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. „Chystám se podat písemnou interpelaci. Není to poprvé, co se Česká republika odmítla připojit k multilaterálnímu aktu,“ říká pro Seznam Zprávy Lipavský. „Na obdobné téma jsem pana Petříčka už interpeloval a ta zpětná argumentace byla, že jsme své už řekli a nemáme důvod se jako řádní členové rady k ničemu dalšímu připojovat. Domnívám se ale, že by se Česká republika měla k těmto iniciativám připojovat a být součástí toho společného jednotného postoje. Považuji za chybu, že na jednu stranu říkáme, že máme být jednotní, na stranu druhou v tomto jdeme sami.“

Dominic Raab po popisu situace v Sin-ťiangu poukázal na to, že zákonná hranice pro prokázání genocidy není jen samotná snaha o zničení menšiny, ale už jen záměr ji zničit. „Čím více důkazů máme a čím více se na ně mezinárodní společenství zaměřuje, tím více si myslím, že si musíme velmi pečlivě promyslet, jaké kroky podnikneme,“ řekl.

„Obavy z toho, co se děje s Ujgury - zatýkání, špatné zacházení a nucená sterilizace - není něco, k čemu se můžeme obrátit zády.“ Raab také kritizoval některé islámské země za to, že se proti genocidě muslimského etnika zdráhají postavit. „Je zřejmé, že Čína má z ekonomického i politického hlediska obrovský náskok a otázkou je, do jaké míry zabraňuje ostatním v tom, aby se ozvali ve chvíli, kdy by se ozvat mohli, a měli.“

Společné prohlášení podepsané jmény 39 zemí uvádí znepokojivý nárůst zpráv o hrubém porušování lidských práv v Číně. „Existují přísná omezení svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a svobody pohybu, sdružování a projevu a také vůči ujgurské kultuře,“ stojí v dopise. Kromě Ujgurů je označená jako znepokojivá situace v Hongkongu a Tibetu. „Požadujeme po Číně, aby dovolila okamžitý, smysluplný a volný přístup do Sin-ťiangu kvůli nezávislému vyšetřování včetně Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (…). Stejně tak vyzýváme Čínu, aby respektovala svobodu a práva Hongkongu.“