Článek
Vědci na univerzitě v Oxfordu začnou ve čtvrtek testovat bezpečnost nové vakcíny. Oznámil to britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Představil také plán finanční podpory, který by měl urychlit výzkum v průběhu léta. Jedná se o 20 milionů liber pro výzkum na Oxfordu a 22,5 milionu liber paralelnímu projektu při Imperial College v Londýně. Informoval o tom ve středu britský server The Times.
Kde jinde mají k vakcíně nakročeno?
- Testování na lidech nicméně začalo už v půlce března v americkém Seattlu. Za tamním výzkumem stojí Národní ústav zdraví společně se soukromou společností Moderna.
- Dalším týmem, který se už dostal do fáze testování, jsou vědci z Pekingského institutu biotechnologie, kteří pracují s čínskou společností CanSino Biologics.
- Testování na lidech dnes schválilo i Německo.
- Většina vědců se shoduje na tom, že vývoj vakcíny na koronavirus bude i přes maximální nasazení trvat nejméně 12 až 18 měsíců.
„Oba dva projekty postupují rychle kupředu a jsou velice slibné. Řekl jsem vědcům, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom je podpořili,“ uvedl Hancock. Dodal, že v „normálních časech“ by trvalo roky dostat novou vakcínu do stadia, ve kterém se nachází v současnosti. Rychlost je ale v tomto případě kruciální. „V dlouhodobém horizontu je nejlepší možnost, jak porazit koronavirus, vakcína,“ řekl Hancock. Přiznal ale také, že úspěch není jistý. Sir Patrick Vallance, vedoucí vědecký poradce britské vlády, totiž uvedl, že vývoj každé vakcíny je „skok do neznámé vody“.
Po úvodních testech bezpečnosti přichází na řadu velký test účinnosti. V této fázi se vakcína bude podávat tisícům lidí. Sleduje se, zda je před nákazou uchrání. Zda bude možné vakcíny vyrábět již do konce letošního roku, bude záležet právě na rychlosti tohoto testování a na tom, jestli se podaří vakcínu vyrobit v dostatečném množství.
Obvykle čekají výrobci na potvrzení účinnosti vakcíny a až poté začínají s jeho výrobou. To by ale mohlo znamenat měsíce ztraceného času.
Ministr Hancock na tiskové konferenci potvrdil, že výrobní investice budou probíhat souběžně. „Pokud jedna z těchto vakcín zafunguje, bude dostupná, co nejdříve to bude v lidských silách. Být první zemí na světě, která vyvine takovou vakcínu, by bylo skvělé. Dáme za to cokoliv,“ dodal.
Podle univerzitní profesorky vakcinologie Sarah Gilbertové se jejímu týmu podařilo kompresovat pětiletou práci do čtyř měsíců. „Není to jen práce pro tuto zemi. Musíme udělat vakcínu pro celý svět,“ dodala.
Vakcína, na které pracuje s kolegy na Jenner Institutu, využívá neškodný virus, který nosí část genetického materiálu koronaviru. Buňka pak vylučuje proteiny, které jsou identické těm na povrchu koronaviru. Bude tak trénovat imunitní systém jedince.
Oxford doufá, že bude mít vakcínu již na podzim. „Vyhlídky jsou nadějné, ale není to jisté,“ řekla profesorka Gilbertová.
Profesor Robin Shattock z Imperial College v Londýně tvrdí, že finanční injekce zrychlí práci jeho týmu. „Pracujeme rychle, abychom zjistili úspěšnost vakcíny a co nejdříve tak mohli umožnit výrobu milionů či miliard vakcín,“ řekl.
