Británie to spočítala imigrantům. Češi bez zkušeností si neškrtnou

Bodový systém v australském stylu má celkem 130 bodů a pracovní povolení dostane člověk, který získá nejméně 70 z nich. Znalost angličtiny, odpovídající pracovní zkušenost i nabídka práce od „schváleného sponzora“, jak se píše ve zveřejněném dokumentu, jsou pro žadatele povinné. Dohromady dávají 50 bodů – dalších 20 tak musí žadatel nasbírat na „nepovinných“ položkách.

Britská vláda tak představila konkrétní plán, jak bude Spojené království vypadat po konci přechodného období. Tedy nejspíš po 31. prosinci letošního roku. S ukončením volného pohybu osob ze zemí Evropské unie v praktické rovině koketovala už od podzimu loňského roku.

Britský deník The Guardian napsal, že imigrační bodový systém by ukončil éru levné pracovní síly proudící z evropského bloku do továren, skladů a britského pohostinství. Do Británie se za prací nepřestěhují ani lidé, kteří pracují sami na sebe. List uvedl jako příklad polské instalatéry a rumunské dělníky, kteří dosud do Spojeného království jezdili bez konkrétní nabídky práce.

Podle projektu The Migration Observatory, který funguje při Oxfordské univerzitě, pracuje nejvíc unijních občanů právě na stavbě nebo na pozicích, jež nevyžadují vysokou kvalifikaci. Takových je 21 procent z celku. Dalších 17 procent Evropanů si vydělává v továrnách nebo obsluhou strojů. Na třetí příčce nejčastějších zaměstnání lidí ze zemí EU je příprava jídla a další specializované profese.

Mezi pracovní dovednosti nově nebudou patřit třeba obsluha a některé typy zemědělské práce. Na seznamu naopak přibyla tesařina, sádrování a péče o děti. Navrhovaný systém nově snížil hranici požadovaného dosaženého vzdělání z vysokoškolského na to ukončené maturitní zkouškou.

Británie chce tímto způsobem uzavřít hranice zejména před nekvalifikovanými pracovníky. Kabinet premiéra Borise Johnsona se tak chce odklonit od závislosti britských zaměstnavatelů na „levné pracovní síle z Evropy“. Podle vlády by měli místo toho investovat do stávajících zaměstnanců a technologického vývoje.

K navrhované novince se podle britské BBC vyjádřila i ministryně vnitra Priti Patelová. Vláda chce podle ní podpořit lidi s opravdovým talentem a snížit počet těch, již do Velké Británie přicházejí s malými pracovními zkušenostmi.

Patelová také podotkla, že by podniky mohly zaměstnat některé z osmi milionů „ekonomicky neaktivních“ potenciálních pracovníků, kteří ve Spojeném království žijí. Více než tři miliony z nich jsou občané unijních států. Organizace zastupující farmáře, pohostinství a pečovatelské služby ale varovaly, že bude těžké Evropany zaměstnat, budou-li muset vyhovovat navrhovanému systému.

Šéfové průmyslových odvětví varovali, že plánované změny budou mít obrovský dopad třeba na továrny na zpracování potravin, které se spoléhají na pracovní sílu z Evropské unie. Díky ní pak mají supermarkety přísun třeba balených kuřat nebo hovězího.

„Pozice, které mají podle vlády nízkou kvalifikaci, jsou životně důležité pro prosperitu a růst podnikání. S tímto oznámením hrozí, že zabráníme příchodu lidí, které potřebujeme, abychom veřejnosti poskytli služby, na něž se spoléhá,“ řekl Tom Hadley z neziskové organizace Recruitment and Employment Confederation.

„Potřebujeme přístup k pracovníkům, kteří nám pomůžou starat se o seniory, stavět domy a udržovat silnou ekonomiku,“ dodal podle deníku The Guardian. Vyjádřila se i organizace Unison, která zastupuje lidi pracující ve zdravotnictví. Předpověděla, že ve zdravotnickém a pečovatelském sektoru způsobí bodový systém katastrofu.

Návrh zkritizovala i britská opozice. Liberální demokraté uvedli, že je založený na xenofobii. A Labouristická strana navíc podle BBC řekla, že nepřátelské prostředí těžko naláká pracovní sílu. A černě situaci vidí i skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Pro skotskou ekonomiku prý budou takové plány devastující.