Británie tlačí na EU, dohodu o volném obchodu chce do konce srpna

V Bruselu se jednalo o podobě pobrexitových vztahů evropského bloku se Spojeným královstvím, zejména tedy těch obchodních. Jasno by mělo být do konce letošního prosince – prodlužování přechodného období podle britské strany nepřipadá v úvahu. Podle posledních zpráv naopak chtějí mít Britové hotovo do konce prázdnin, a pokud se tak nestane, odejdou nadobro bez dohody o volném obchodu.

Britové už několikrát jasně artikulovali, že žádné prodlužování se dít nebude – jejich rozhodnutí koneckonců přijala v polovině června i Evropská komise. Kdyby ale přece jen Británie chtěla změnit názor, moc času by jí už nezbývalo. Lhůta pro prodloužení přechodného období totiž vyprší ve středu.

Do jednání teď šel britský vyjednávačský tým s připomínkami od vysoce postavených poslanců. Ti odmítají od Bruselu očekávatelnou dohodu v podobě kompromisu. Informoval o tom britský deník The Telegraph s tím, že svobodu vykoupenou vyššími daněmi a cly tvrdě odmítá asi 40 euroskeptiků uvnitř britského parlamentu.

„Zcela jistě bychom byli proti takovému návrhu. Celé to tkví v tom, že pokud jsme připoutáni k jejich pravidlům, jsme nevyhnutelně připoutáni i k Evropskému soudnímu dvoru. A pokud to tak je, nemůžeme o sobě tvrdit, že jsme nezávislá země,“ uvedl k potenciálnímu kompromisu David Jones, místopředseda konzervativní Evropské výzkumné skupiny (ERG). Ta funguje v rámci britského parlamentu a v současnosti se soustředí právě na brexit a jednání o budoucích vztazích s EU.

Jones přirovnal přijetí diskutované podoby dohody k těhotenství. „Nemůžeme být jen trochu nezávislí. Jsme buď nezávislí, nebo nejsme. Je to nemožné, asi jako kdyby byl člověk jen trochu těhotný,“ přisadil si podle deníku The Telegraph konzervativec.

Britští činitelé přitom dříve Borisi Johnsonovi radili, aby kompromis zvážil. A to i za cenu vyšších výdajů, které by umožnily Spojenému království odchýlit se od evropských standardů, třeba v případě státní podpory. Ta je v současnosti jednou z největších překážek, v pondělí Brusel podle serveru Financial Times vyzval Brity k tomu, aby se o plány státní podpory a dalších oblastí pro příští, pobrexitový rok podělili i s Evropskou unií. Jinak prý hrozí, že se vztahy evropského bloku a Británie poruší.

Teď se očekává, že se takový kompromis objeví na stole při nynějším pátém kole pobrexitových rozhovorů. Jednání se poprvé od koronavirové pauzy v podobě videokonferencí přesunula zpět do Bruselu, kde se vyjednavači setkali osobně. Za Evropskou unii už tradičně nastoupil Michel Barnier, za Velkou Británii zase David Frost. Osoba mnoha tváří a nově i několika křesel.

Pětapadesátiletý Frost je kariérní diplomat, například v Dánsku působil jako britský velvyslanec. Podle britského listu The Times jde o diskrétního muže, z něhož se za šest měsíců pod taktovkou premiéra Borise Johnsona stala jedna z nejmocnějších osob v zemi. Brexitový vyjednavač za britskou stranu se nově stal i národním bezpečnostním poradcem – tuto funkci převezme od Marka Sedwilla v září. Británie tím, že Frost usedne na více židlích, dává podle The Times najevo, že chce mít brexit co nejdříve z krku.

„Co nejdříve“ znamená v tomto případě podle deníku Daily Mail konec srpna. Britská vláda doufá, že tento tlak na lídry EU povede k ústupkům, které by vyjednání dohody o volném obchodu usnadnily.

Co se týče netradičně politického jmenování Frosta národním bezpečnostním poradcem, tedy hlavním poradcem premiéra a vlády pro britskou bezpečnostní strategii, politiku i plánování krizových situací, britská média se shodují v jedné věci. Brexitový vyjednavač nemá v této oblasti žádné zkušenosti.

Nedostatek praxe nicméně dohání podporou premiérovy pravé ruky, hlavního poradce Dominica Cummingse, kterého v posledních měsících obestřely kontroverze. Třeba když se ukázalo, že porušil koronavirová opatření, která sám pomáhal psát.