Británie po brexitu bojuje za lidská práva. Čína na blacklistu chybí

„Vytváříme si novou dynamickou vizi ke globální Británii, tato vláda chce, aby Spojené království bylo ještě silnější v konání dobra ve světě,“ řekl britský ministr zahraničí Dominic Raab před politiky, aby obhájil velký diplomatický krok, který vláda v pondělí vykonala.

Rozhodla se vytvořit tzv. blacklist pro vybrané občany z Ruska, Saúdské Arábie, Severní Koreje a Barmy, kteří podle ní porušili lidská práva. Diskutuje se, zda stejný postup Velká Británie zvolí i směrem k Číně a ujgurské problematice, vzhledem k tomu, jak výrazně vystupuje proti událostem v Hongkongu.

Britská vláda zmiňuje argument vystoupení z Evropské unie především proto, že si staví svoji vlastní postbrexitovou zahraniční politiku. Navíc říká, že společně s 27 evropskými státy se hůře dochází ke konsenzu - zvláště pak co se týče sankcí a nejednotného pohledu na Rusko.

Sankce, které Velká Británie uvalila, dopadly i na 25 ruských občanů. Ty, kteří mají spojitost se smrtí Sergeje Magnitského z roku 2009. Ruský právník tehdy za nevyjasněných okolností zemřel ve vězení, kde skončil po obvinění z údajných daňových úniků.

Ve spojitosti s tímto případem ve Spojených státech vznikl dokonce tzv. zákon Magnitského, podle kterého se řídí sankční systém vůči ruským úředníkům, kteří porušují lidská práva. Sám Raab přiznává, že při vzniku blacklistu hledali paralely s americkou legislativou (která platí například i v Kanadě).

Na britském blacklistu se objevili Rusové, kteří se podíleli na vyšetřování celého případu Magnistkij. Jedním z nich je i šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin. „Zvlášť šokující je, že na sankční seznam byli zařazeni čelní představitelé prokuratury a vyšetřovacího výboru Ruské federace, jakož i soudci,“ reagoval na sankce podle agentury RIA Novosti mluvčí ruské ambasády v Británii, jak poznamenala ČTK.

„Ti, kteří mají na svých rukou krev, nebudou moci svobodně přitančit do země, kupovat si nemovitosti na Kings Road, nakupovat vánoční dárky na Knightsbridge nebo propírat špinavé peníze skrze britské banky,“ řekl také ministr Raab v parlamentu.

Ministr zahraničí měl na mysli i dvacet Saúdů, kteří stejně jako Rusové skončili na sankčním seznamu. Tentokrát kvůli propojení s vraždou novináře Chážakdžího, kterého zabili na saúdské ambasádě v Istanbulu v roce 2018.

Jmenovitě jde o Al-Kahtáního, bývalého poradce korunního prince Muhammeda bin Salmána. Podle zahraničních organizací a některých vládních představitelů byl za vraždou novináře právě korunní princ, který však ale na britském sankčním seznamu nefiguruje.

Vedle dvou Severokorejců, kteří mají co do činění s organizací nucených prací, jsou na seznamu také vysoko postavení barmští generálové, kteří se pojí s vražděním Rohingů.

Podle zahraničních médií se může jednat o precedent, který by mohl dále prohloubit propast mezi Velkou Británií a Čínou. Britští politici se totiž začínají ozývat s názorem, že by měla země nahlížet stejně i na čínské zacházení s ujgurskými muslimy. Turkická menšina, která žije na severozápadě Číny, čelí dennodenním útokům, restrikcím a násilnostem ze strany čínských autorit.

Nucená sterilizace ujgurských žen, pracovní tábory, věznění a zabíjení. Tomu a mnohému dalšímu čelí ujgurská menšina v Číně. Mezinárodní společnost považuje dlouhodobě toto chování za případ genocidy Ujgurů. Ti, kterým se povedlo uprchnout do exilu, nyní shodou okolností v Londýně podávají důkazy právníkům Mezinárodního trestního tribunálu. Chtějí vyšetřování čínských úřadů, včetně prezidenta Si Ťin-pchinga, a obviňují je ze spáchání genocidy a zločinů proti lidskosti.

Právníci chtějí argumenty postavit na tom, že byli Ujgurové násilím deportováni z Tádžikistánu a Kambodži do čínské provincie Sin-ťiang. Právě proto, že se část kriminální činnosti udála v Kambodži a Tádžikistánu, tedy ve státech, které spadají pod Římský statut Mezinárodního trestního soudu, tak může Haag situaci řešit. Čína totiž do této jurisdikce nepatří.

Ujgurští exulanti a jejich právníci se opírají o precedent z roku 2018 a 2019, kdy se řešily činy spáchané na již zmíněných Rohinzích v Barmě. Část této kriminální činnosti se totiž udála v Bangladéši, a to je opět stát, který spadá pod rozhodovací moc Mezinárodního soudního tribunálu.

Další členové britského parlamentu se ozývají s návrhem, aby se na sankčním seznamu Velké Británie objevila i Carrie Lamová, správkyně Hongkongu. A to kvůli podpoře nového bezpečnostního zákona, který minulý týden začal ve zvláštním správním území Číny platit.

Právě kvůli tomuto zákonu panuje mezi britským královstvím a Čínou několik týdnů napětí. Boris Johnson slíbil obyvatelům Hongkongu dlouhodobá víza, která vedou k získání britského občanství. Čína s krokem nesouhlasila a následovala diplomatická přestřelka o tom, která země více nedodržuje společnou úmluvu z roku 1997 o Hongkongu a jeho principu „jedna země-dva systémy“.

Na primárním blacklistu se ale nikdo z Číny ani Hongkongu neobjevil. Podle novinářů z amerických The New York Times byla „absence Číny nápadná“. Dominic Raab sice na otázku konzervativců ohledně čínské nepřítomnosti odpověděl, že se seznam bude ještě rozšiřovat. Analytici se však shodují na tom, že se tam ani neobjeví, a to zejména kvůli silným ekonomickým vazbám mezi zeměmi.

Podle čísel, která uvádí britský deník The Times a opírá se o data Národního statistického úřadu, investovala Čína do Británie jen v roce 2017 7,9 miliardy liber. A v dalších letech investice ještě stoupaly, neboť hlasování o brexitu čínské investory ještě více nalákalo. Dalším zásadním vztahem, který nelze snadno přetrhat, je investice skupiny podniků čínských veřejných služeb do britské energetické infrastruktury. A to je jen zlomek z obrovských finančních investic, které v Británii Čína má.