Británie na dva západy. Jak se o pandemii jednalo v Downing Street?

Šéf britského kabinetu představil poměrně širokou škálu opatření a zákazů. Ty potvrdily definitivní obrat Británie k „evropské cestě“ ve snaze zastavit šíření nového koronaviru.

Johnson uvedl, že dodržování nových nařízení bude kontrolovat britská policie. Ta bude mít možnost těm, kteří je poruší, udělit pokutu. Nebo třeba případné shromáždění rozpustit.

„Žádný premiér nechce přijmout taková opatření,“ řekl Johnson v pondělí večer. „Chápu, že takové narušení způsobí škodu na životech lidí, na jejich podnicích i pracovních místech,“ podotkl.

Ačkoliv vstoupila opatření v okamžitou platnost, úterní ráno v Londýně naznačilo, že jejich skutečná implementace do běžného života asi potrvá. A možná přidělá pár vrásek – takhle to po oznámení zákazu shromažďovat se vypadalo v londýnském metru.

Cesta k novým nařízením byla velmi klikatá. Britské The Sunday Times přišly s rekonstrukcí jednání posledních deseti dní uvnitř Downing Street číslo 10. Během nich se mělo stát mnohé. Britská vláda nejdříve řekla, že půjde cestou tzv. „herd imunity“, tedy metody kolektivní imunity při epidemii nového koronaviru - žádné restrikce a žádné uzavírky škol a obchodů. Tato cesta však výrazně znevýhodňuje starší a nemocné lidi. A také britské zdravotnictví.

Vláda v čele s premiérem Borisem Johnsonem během těch několika dní přetočila kormidlo o 180 stupňů a vydala se směrem evropských opatření. Zavřené školy, doporučení nevycházet, pokud to není nutné, a podpora ekonomiky.

Timesy popisují, co všechno ke změně politiky vedlo a kdo v nich hrál hlavní roli. A ukazují, že oba plány, byť prakticky protichůdné, mají společného jmenovatele: hlavního Johnsonova poradce Dominica Cummingse.

Na konci února se vláda sešla ve Westminsteru, aby probrala další kroky Velké Británie ohledně tehdy teprve propukající epidemie nového koronaviru v Evropě. Právě tam padl na stůl údajný Cummingsův plán s „herd immunity“. A to především proto, aby v zemi zůstala ekonomika co nejstabilnější – další náročnou zkoušku po odchodu Británie z Evropské unie britský trh nepotřeboval.

„Pokud to znamená, že zemřou nějací důchodci, tak to je smůla,“ citují Timesy zdroj ze schůzky – právě tímto způsobem měl Cummings předložit svou strategii.

Jenže mezitím se virus začal nekontrolovatelně šířit zemí. Pevninská Evropa se začala uzavírat a vyhlašovat přísná opatření. A byl to opět Dominic Cummings, který se na schůzi 13. března podle zdrojů The Times obrátil od „skupinové imunity a ponechání starých lidí napospas k myšlence karantény celé země i ekonomiky“.

Roli v celém váhání britské vlády a velkém zpoždění v nařízení sehrála roli i povaha Borise Johnsona. „Boris vypadal ztrápeně. Je to jako s Georgem W. Bushem, který si myslel, že bude prezident, co reformuje školství, a místo toho šel do války,“ říká Timesům další zdroj z řad britských konzervativců.

Podle zdrojů z Downing Street nebyl Johnson nadšený ani ze samotného pojmu „kolektivní imunita“. „Boris nesnášel mluvit takhle o ‚kolektivní imunitě‘, protože to naznačovalo, že je v pořádku, že lidé zemřou. Matt (Hancock, ministr zdravotnictví, pozn. red.) ten výraz nesnášel, protože naznačoval, že jsme to vzdali. Musíte bojovat,“ řekl vysoce postavený zdroj.

A jak Downing Street na text v nedělních Timesech zareagovala? Kabinet jej popřel. Podle něj je text v nedělních Timesech lživý a pomlouvačný. A odmítl, že by Cummings navrhoval „obětovat“ starší lidi, aby zachránil ekonomiku v zemi. „Jedná se o pomlouvačný výtvor, o kterém Downing Street 10 před jeho zveřejněním nevěděla. Článek také obsahuje několik údajných citací z jednání, ty jsou vymyšlené,“ zní reakce britské vlády.

Článek The Sunday Times i přes popírání ze strany vlády upoutal velkou pozornost veřejnosti i ostatních médií. Ministra zdravotnictví Matta Hancocka se na něj, konkrétně tedy na Cummingsův výrok, zeptal i moderátor Pier Morgan v živém vysílání v televizi iTV. Hancock se snažil tvrdit, že „kolektivní imunita nikdy nebyla strategií britské vlády“.

„Víme, že kolektivní imunita byla dva týdny strategií, což se pak dramaticky proměnilo na úplný opak. Tak prosím neurážejte mou inteligenci tím, že mi budete vyprávět, že máme stále stejnou strategii,“ osočil ministra zdravotnictví Morgan. A pustil mu i nahrávku Patricka Vallace, vládního poradce pro vědu, který v jednom z rozhovorů pro BBC v minulých týdnech o kolektivní imunitě jakožto správné cestě hovořil.

Faktem je, že britská vláda skutečně v posledních týdnech proměnila svůj směr – od vlažného přístupu bez zákazů k současnému stavu, kdy je zavřená drtivá většina škol. A kdy Johnson oznámil přísná opatření v mnohém víceméně totožná s těmi v pevninské Evropě.

Podíváme-li se do nedávné minulosti, ještě 12. března premiér Britům oznamoval, že „mnoho dalších rodin přijde předčasně o své blízké“. Důrazně tehdy zopakoval, že Spojené království nepůjde cestou Irska nebo Itálie – nezavře například brány škol. Kvůli takovému přístupu se ale na Johnsonovu hlavu snesla hlasitá kritika, a to i z řad spolustraníků. Zejména kvůli tomu, že čísla nakažených stoupala a počet obětí taktéž.

Následovalo několik svižných obratů a minulé pondělí už Johnson střílel do televizního éteru samá doporučení – třeba vyhýbat se místům s vyšší koncentrací lidí, pracovat z domova, je-li to možné. Padl také návrh na uvržení seniorů starších 70 let a jiných rizikových skupin do několikaměsíční karantény.

V druhé polovině minulého týdne už Johnson ohlásil, že se od pondělí zavřou v drtivé většině vzdělávací zařízení. A omezena je i vlaková doprava. Netrvalo dlouho a přišla prozatím poslední fáze s opatřeními v mnohém zaměnitelnými s těmi v jiných zemích Evropy.

Podle třaskavého článku v nedělních Timesech stojí za obraty a otočkami právě Dominic Cummings. Dlouholetá šedá eminence Borise Johnsona. Podle médií podivín i génius, Cummings tahal za provázky v Johnsonově týmu už při referendu o brexitu v roce 2016.

Johnson ho povolal zpět do služby poté, co převzal vládní otěže od exšéfky britského kabinetu Theresy Mayové v červenci minulého roku. Cummings pak premiérovi stál po boku i při předčasných volbách v prosinci loňského roku.

Hlavní poradce je veskrze kontroverzní postava. Vystudoval moderní dějiny na Oxfordské univerzitě a strávil podle BBC nějaký čas v Rusku, kde se pokusil – neúspěšně – založit vlastní aerolinky. A v politickém prostředí se pohybuje už skoro dvacet let, během nichž rozhodně několikrát probudil vášně. Například když o bývalém ministrovi pro brexit Davidu Davisovi řekl, že je „tupý jako poleno“. I Cummings si ale vysloužil označení, podle expremiéra Davida Camerona je totiž „kariéristický psychopat“.

Skandál, se kterým přišly The Sunday Times, Cummings nejspíš ustojí. Johnson dal v minulosti několikrát najevo, že je mu vděčný opravdu za hodně. Při brexitových oslavách na konci ledna ho označil za génia. „Bylo opravdu jasné, že jediný člověk, ke kterému směřuje všechna chvála a pozornost, je Dom,“ řekl BBC o Cummingsovi jeden z účastníků oslavy. „Zazněla jména i jiných lidí, ale on byl ten geniální chlap, který všechno dokončil. V tuto chvíli není nikdo větší než Dom, na koho by se Boris obracel pro radu,“ dodal.