Británie hlásí další tři týdny pod zámkem. I tam chybí ochranné pomůcky

Raab v tuto chvíli zastupuje premiéra Borise Johnsona, který na konci března oznámil pozitivní test na covid-19 a minulý týden strávil několik nocí na jednotce intenzivní péče. Podle The Times ministr zahraničí ve čtvrtek oznámí, že Británie zůstane v karanténě nejméně do 7. května.

Očekává se také, že Raab kvůli projednání „lockdownu“ pozve i skotskou premiérku Nicolu Sturgeonovou a další lídry dalších regionálních kabinetů na schůzi vládního výboru Cobra. Tak se přezdívá krizovému jednání britské vlády, název dostalo podle označení konferenční místnosti ve vládní budově Whitehall 70. Podle deníku The Sun došlo na první takovou mimořádnou schůzi v roce 1972 při stávce horníků. Jen za dobu koronavirové krize se v rámci Cobry sešli britští vládní představitelé několikrát – naposledy před pěti dny.

Britští ministři se nicméně nemohou dohodnout, jestli spoluobčany, kteří nemohou pracovat z domova, podpořit v návratu do práce. Po uvalení přísných opatření svou práci vykonává méně lidí, než se původně očekávalo. A kvůli rostoucím nákladům to představuje další hrozbu pro beztak těžce zkoušenou britskou ekonomiku.

Třeba ministr zdravotnictví Matt Hancock, který si sám koronavirovým onemocněním prošel, stojí na straně „proti“. Podle něj by rozhodnutí podpořit návrat do práce podrylo základní nařízení zůstat doma. Navíc – s ohledem na mínění veřejnosti – by stejně byla snaha dostat lidi do práce marná, což si myslí část osazenstva Downing Street, která v této věci za Hancockem stojí.

Podle průzkumu společnosti Kekst CNC je nejdůležitějším krokem skoro pro tři čtvrtiny dotázaných zabránit šíření infekce – a to i za cenu škod na britské ekonomice. Tu chce stůj co stůj ochránit jen třináct procent dotázaných.

Velká Británie je v současnosti jednou z nejzasaženějších zemí novým koronavirem. V úterý měla skoro 89 tisíc případů nakažených, tedy o pár tisíc víc než podle dostupných údajů prvotní epicentrum nákazy, Čína. I počet britských obětí je ve světovém měřítku jeden z nejvyšších, na covid-19 ve Spojeném království zemřelo přes 11 tisíc lidí.

Stejně jako ostatním státům i Británii chybí ochranné pomůcky a zdravotnický materiál obecně. Podle The Times ale britský kabinet svou šanci získat je promarnil. A hned několikrát. Například na konci února a v polovině března skrze dohodu s Evropskou unií. A na konci minulého měsíce se zase nezúčastnil jednání o budoucích nákupech materiálu od evropského bloku.

O velikonočním víkendu se projevil třeba nedostatek jednorázových plášťů, což podle organizace NHS Providers, která zastupuje nemocnice v Anglii, vystavilo zdravotnický personál riziku nakažení.

Generální ředitel organizace Chris Hopson podle The Times uvedl, že zásoby materiálu jsou objednané už týdny, jejich dodávka se ale zpozdila. Některé balíčky z Číny pak selhaly v testu bezpečnosti, jiné pak měly špatné označení – místo plášťů tak nemocnice dostaly obličejové masky.

Už na začátku dubna se objevily zprávy o kritickém nedostatku zdravotnického materiálu. Zdravotníci tehdy poukázali na nedostatek ochranných pomůcek pro nemocniční personál a vyjádřili i obavy, že se příslušné úřady snaží zakrýt skutečný rozsah krize. Reakce z horních pater byla ale v některých případech překvapivá – pokud na to budou upozorňovat veřejně, přijdou o práci.