Brexitový „vánoční zázrak“ má mezery. Zapomněl na umělce a hudebníky

„Dnes večer, na Štědrý den, mám malý dárek pro každého, kdo možná hledá něco, co by si mohl přečíst v této ospalé době po vánočním obědě. Jde o radostné poselství, protože toto je dohoda,“ ukazoval britský premiér Boris Johnson ve svém vánočním projevu dokument, který měl dle něj poskytnout jistotu všem obchodníkům, cestovatelům nebo investorům ve Velké Británii. „Máme zpět kontrolu nad svými zákony a naším osudem,“ uvedl britský premiér.

O několik měsíců později však tento „vánoční zázrak“, jak o dohodě psala britská média, ocenit nedokáží.

O potížích, které po brexitu zažívají umělci, nedávno pro britský The Guardian promluvil například britský operní a divadelní designér Andrew Edwards. Zážitek na letišti Schiphol v Amsterdamu ho málem stál jeho první placenou práci po roce pandemie.

On a dalších 113 signatářů, mezi nimi choreografové, režiséři, osvětlovači, herci i designéři, odeslali otevřený dopis adresovaný Borisi Johnsonovi a ministru zahraničí Davidu Frostovi. V něm naléhají na vládu, aby znovu zahájila vyjednání celoevropského vízového systému a aby zavedla jednotný kontaktní portál „poskytující jasné informace o dokumentech a pravidla pro svobodná povolání a jejich cestování po Evropě “.

Podle Edwardse je současná situace plná „ponižujících překážek“. Sám byl zvyklý měnit pracovní destinace od Globu po francouzské národní divadlo Comédie-Francaise. Nyní se ale stejně jako mnozí obává o své živobytí, které mu z 80 procent zaručuje klientela napříč unijními státy.

Byl zrovna na cestě do Rakouska, kde měl dle uzavřené smlouvy pracovat na Dobrodružství Priscilly, královny pouště, která měla zahajovat v dubnu. Svůj navazující let ale zmeškal kvůli 45minutovému čekání na pohraniční úředníky, kteří mu museli další cestu schválit. Na vlastní náklady pak dva dny čekal v Amsterdamu, než mu byl zajištěn další let do Rakouska.

Jako britskému občanovi mu najednou nestačilo mít jen potřebné dokumenty pro umělce, hudebníky a zaměstnance divadelní produkce pracující v Evropské unii.

„Býval jsem na svou zemi hrdý, ale na to, co děláme teď, vážně hrdý nejsem, je mi trapné být Britem,“ popsal minulý měsíc. „Když jsem se dostal k hraniční kontrole, úředník zavelel, že lidé, co mají unijní pasy, mohou použít elektronické brány. Ti s britskými a dalšími pasy se museli zařadit do fronty. Zeptal jsem se ho, jestli můžu svůj starý unijní pas použít a projít bránou. Zasmál se a řekl, že ne, že mi musí zkontrolovat doklady. Bylo to naprosto ponižující,“ popsal Edwards, který se stejně jako mnozí další obává, že se na osoby samostatně výdělečně činné při brexitových jednáních nemyslelo.

I na základě obdobných příběhů tak ve středu britský premiér Boris Johnson vyzval k zahájení pobrexitových jednání o sektoru služeb. Obrovské negativní dopady na skupiny studentů, hudebníků a dalších umělců je nutné eliminovat, uvedl. I podle Sněmovny lordů obchodní dohoda zcela opomíjí životně důležitý britský sektor služeb a okamžité zahájení jednání vidí jako bezpodmínečné.

Umělci a hudebníci, kteří přišli o možnost bezvízového cestování a nad kterými se vznáší hrozba v podobě „neúnosně nákladným a byrokraticky složitým pořádání turné“, nejsou jediní, koho je třeba dále projednávat.

Na pořadu dne by dle Británie měla být i situace pracovních míst ve finančním sektoru, která se po brexitu začala stahovat na evropský kontinent. Amsterdam tak nedávno předstihl Londýn jako hlavní evropské akciové obchodní centrum. Dalším problémem je i nedořešené téma vzájemného uznávání kvalifikací, což vážně dopadá na architekty, účetní, právníky a další odborníky. A nakonec tu jsou pak studenti.

Už v prosinci premiér Johnson oznámil, že se studenti z Velké Británie s výjimkou Severního Irska už nebudou účastnit evropského programu výměnných pobytů Erasmus. Místo toho ve Spojeném království vznikne Turingův program, pojmenovaný po slavném matematikovi, který pomohl s rozluštěním nacistických tajných kódů během druhé světové války Enigma. Turingův program však náklady na výjezdy do zahraničí pokrývat nezvládá.

Podle House of Lords EU Committee by se měli vládní činitelé zaměřit na „vedlejší dohodu“, která by pomohla ohroženým profesím „zachránit živobytí dříve, než se podaří obnovit mezinárodní obchodní cestu“.

„Sektor služeb je srdcem britské ekonomiky, takže je nezbytné, aby vláda a EU provedly kroky pro zajištění hladké spolupráce v sektoru služeb mezi Spojeným královstvím a EU. Pokud se tak nestane, je v sázce opravdu mnoho,“ uvedla předsedkyně výboru Rita Donaghyová.

Podle serveru The Independent britská vláda nedokázala zpracovat návrh EU o zachování volných turné a učinit tak řádné kroky k odvrácení toho, co umělci považují za blížící se katastrofu. Podobně se neuskutečnilo ani slíbené „memorandum o porozumění“ na pomoc finančním službám, a to kvůli rostoucím pochybnostem, že vůbec nebude možné dojít jakékoli dohody. A ačkoli byl již zahájen „nový program Erasmus“, pro většinu studentů nezvládne pokrývat ani cestovní náklady na výměnné pobyty.

Všechny tyto problémy v odvětví služeb do značné míry překryla krize, která zachvátila export, zahltila hranice byrokracií a způsobila dramatický propad prodeje. Odborníci se shodují, že v případě umělců a kreativních povolání by měla Evropská unie a britská vláda „spolupracovat na nápravě této situace, než se obnoví hladký průběh mezinárodní obchodní cesty“.

Vyjednávání o podobě konečné obchodní dohody mezi Británií a EU trvala měsíce, kýžený výsledek nakonec přinesl Štědrý den. Hlavní vyjednavač Evropské unie Michel Barnier označil 24. prosinec za den úlevy, který je ale poskvrněn i smutkem nad odchodem Británie z EU. Britská média uzavření obchodní dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií označovala za vánoční zázrak.