Článek
Vůdci 27 zemí Evropské unie se dohodli s britskou premiérkou Theresou Mayovou na dalším odkladu odchodu Velké Británie z evropského společenství. Nové datum odchodu je tak stanoveno na 31. října s tím, že pokud parlament schválí dohodu o vystoupení Spojeného království s EU, dojde k němu dřív.
Donald Tusk to oznámil po nočním mimořádném summitu Evropské rady. Evropská sedmadvacítka přitom uložila Mayové několik podmínek, které musí splnit.
První z nich je právě včasné schválení brexitové dohody. Změny by se pak mohly týkat pouze politické deklarace o budoucích vztazích Británie s EU, nikoliv samotné dohody vyjednané s Bruselem. Británie by tak měla možnost zcela přehodnotit svou brexitovou strategii a například setrvat v evropské celní unii.
„Evropská unie samozřejmě očekává, že pokrok nastane už v příštích dnech a týdnech. A 21. října si unijní lídři řeknou, jestli se Velká Británie chová vůči svému vystupování (z EU) a vůči sedmadvacítce dostatečně odpovědně,“ líčí očekávaný vývoj jednání mezi Londýnem a Bruselem šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek.
Ranou pro premiérku Mayovou je také fakt, že se jí nepodařilo vyjednat odklad brexitu dostatečně krátký na to, aby se Velká Británie nemusela účastnit letošních voleb do Evropského parlamentu. To zřejmě ještě prohloubí nespokojenost jak Britů, tak i stranických kolegů premiérky z Konzervativní strany.
„Představme si, jaká to je zdrcující symbolika, když tři roky poté, co lidé rozhodli v Británii o odchodu z EU, volí Britové zástupce do Evropského parlamentu,“ popisuje paradoxní situaci Hošek. Podle něj na Mayovou především zastánci brexitu „dští oheň a síru“.
Na druhou stranu by podle něj mohli nově zvolení britští europoslanci vychýlit rovnováhu sil a ovlivnit volbu příštího předsedy Evropské komise. Ten nahradí stávajícího šéfa EK Jeana-Clauda Junckera. „Pár dnů poté by pak mohli zabouchnout dveře a z Evropského parlamentu zase odejít,“ vysvětluje.
Ve výsledku podle Hoška vychází Británie a Mayová ze včerejších jednání v Bruselu v pozici poraženého. Mayové se nepodařilo prosadit kratší odklad brexitu a termín byl stanoven na 31. října, tedy na Halloween. Strašák brexitu by tedy mohl vylézt na povrch právě v těchto svátečních dnech, dodává s nadsázkou.
Neštěstí pro EU i Brity, hodnotí Zeman brexit
Podle českého prezidenta Miloše Zemana je brexit neštěstí pro EU i Británii. Není však stoupencem okamžitého opakování referenda. Řekl to na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovičovou. Podle Kitarovičové by bylo nejlepší, kdyby rozhodnutí o odchodu Británie z EU nikdy nenastalo, respektuje však postoj britských obyvatel a doufá v to, že odchod bude upraven dohodou.
Odchod Británie z Evropské unie znamená podle Zemana patnáctiprocentní úbytek příjmů českého rozpočtu. „Z hlediska českého rozpočtu brexit znamená úbytek příjmů o 15 procent, protože Británie je čistý plátce, poměrně významný čistý plátce. Musíme se s tím smířit,“ řekl Zeman.
Okamžité opakování referenda nepreferuje, neboť by tím podle něj byla uražena vůle britských občanů. „Ale pevně doufám, že pokud se brexit realizuje, tak v nějaké vzdálenější budoucnosti k tomu referendu dojde,“ doplnil.
