Kellnerova nadace: Brexit může znamenat méně obdarovaných

Petr Kellner vybudoval nejen impérium PPF, ale věnoval se také filantropii. V roce 2009 spolu s manželkou Renátou založili nadaci The Kellner Family Foundation s myšlenkou podporovat vzdělávání žáků základních, středních a vysokých škol. „Nadace disponuje dostatečným množstvím finančních prostředků, aby v této cestě pokračovala,“ ujišťuje v rozhovoru pro SZ Byznys členka správní rady nadace a jednatelka školy Open Gate Petra Dobešová. Miliardář zemřel 27. března při nehodě vrtulníku na Aljašce. Nyní se nadace rozhoduje, kdo usedne na jeho místo ve správní radě.

Jedním ze tří pilířů, který nadace podporuje, je projekt Univerzity zajišťující studentům výjezd na zahraniční vysokou školu. Za posledních 11 let finančně obdarovala 193 vysokoškoláků, kteří dostali možnost studovat různé obory – technické, medicinské, humanitní i umělecké. Každoročně mezi studenty rozděluje částku okolo deseti milionů korun a stejnou sumu vyčlenila i letos. Studenti mohou o granty na studium v zahraničí žádat do 30. dubna.

Nadace The Kellner Family Foundation finančně podporuje studium českých vysokoškoláků v zahraničí včetně Velké Británie. Jak brexit ovlivnil náklady na studium na tamních univerzitách?

Velká Británie lákala velký počet zájemců svou blízkostí k České republice, angličtinou, kterou se studenti většinou domluví a známá je také prestiž britského vysokoškolského systému. Když ještě byla Velká Británie v Evropské unii, dalo se školné řešit i jinou formou než pomocí grantu z nadace. Studenti si mohli brát v Británii státní půjčku, školné ve Skotsku bylo zdarma. Granty od nadace studenti využívali na zaplacení ubytování a další nákladů spojených se životem v zahraničí. Školné bylo do desetitisíce liber, ale teď se na některých univerzitách dokonce ztrojnásobilo. Studenti přišli o možnost získat studentskou půjčku a musí ještě dostat studentské vízum. Destinace je stále zajímavá, ale náklady se hodně zvýšily.

Vynaloží kvůli tomu nadace větší finanční prostředky než v předchozích letech?

Nadace dává do projektu Univerzity ročně 10 až 11 milionů korun. V této chvíli neplánujeme tuto částku měnit. Jsme ale v tomto velmi flexibilní a pokud uvidíme, že máme větší počet žadatelů, kteří jsou akademicky excelentní, pak může správní rada nadace rozhodnout i o navýšení.

Je možné, že se právě kvůli zdražení školného a složitějším podmínkám pro studium ve Velké Británii dostane na méně uchazečů o granty?

Bude záležet na výběru destinací. Blíží se uzávěrka žádostí, teprve tedy po 30. dubnu budeme vědět, co se stane. Pokud všichni půjdou do Velké Británie, budeme muset vybrat méně finalistů. Nebo tam naopak bude velká diverzita států a studenti budou žádat o menší částky, tím pádem budeme moci zůstat u obvyklého počtu obdarovaných studentů.

Očekáváte vyšší zájem o granty právě od lidí, kteří mají zájem o studium na ostrovech?

O Velkou Británii byl vždycky větší zájem. Uvidíme, jak o tom budou studenti přemýšlet tento rok. Mnoho zahraničních univerzit v jiných evropských zemích, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Švýcarsko, Irsko nebo Německo, totiž využila situace a chce být konkurenceschopná těm v Británii. Říkají, že nabízejí levnější studium, ale stejně kvalitní a rovněž v anglickém jazyce.

Budete se při výběru finalistů přiklánět k tomu, o jakou zemi mají zájem?

Takhle se na to nikdy nedíváme. Vždycky nám jde o to, aby v sobě měl žadatel vášeň pro obor, který chce studovat, abychom viděli, že má vnitřní motivaci, má tah na branku a je odolný, dokáže zdolávat problémy a neuhne. Důležité jsou také dobré akademické výsledky. Student nás musí přesvědčit, že na to má a bude úspěšný i na mezinárodní úrovni.

Jaká další kritéria při výběru nových stipendistů zohledňujete?

Snažíme se dívat na celou jeho osobnost. Záleží i na tom co díky studiu v zahraničí přinese České republice. Nejde jen o nastartování kariérní dráhy, ale i o to, jak může student studující daný obor v zahraničí pomoct do budoucna Česku. Kvalitní vzdělání posouvá jednotlivce i celou společnost.

Vnímáte to tak, že student tímto způsobem vrací nadaci to, co mu dala?

V prvé řadě posuzujeme, jestli student vrací získané zkušenosti české společnosti, ať už tím, že zde odpracuje určitý čas v oboru, který studoval v zahraničí, nebo jiným způsobem přispívá k reputaci České republiky. Má na to 15 let od úplného dokončení studia. Měl by prokázat, že alespoň tři roky z toho činil aktivity ve prospěch naší země. Když tuhle podmínku nesplní, pak je fér, když vrátí grant zpátky nadaci, a ta ho poskytne dalším studentům. Zatím jsem se ale s takovým případem nesetkala.

Jaký je obecně o granty zájem?

Dostáváme přes sto žádostí ročně. Studenti je často podávají až na poslední chvíli, takže očekáváme, že nám jich hodně dorazí tento týden, kdy žádosti přijímáme ještě do páteční půlnoci. Už teď vím, že i letos se blížíme ke stovce, takže zájem je. I když samozřejmě covidová doba a online výuka můžou mít vliv na rozhodnutí, jestli studovat v Česku nebo v zahraničí.

Kolik žádostí opravdu uspěje?

Došlé žádosti projdeme, posoudíme je z různých úhlů pohledu a vybereme 30 finalistů, které zveme do druhého kola k osobnímu pohovoru za účasti členů správní rady nadace a dalších odborníků, které k diskusi přizveme. Jde o dvoudenní maraton půlhodinových osobních pohovorů. Z finalistů vybereme kolem deseti, nebo 11 nových stipendistů, kterým pak pošleme vyrozumění, že byli vybráni pro podporu nadací do dalšího akademického roku.

Vysokoškoláci získají grant na jeden rok studia, pak o něj musí opět zažádat. Co musí udělat pro to, aby ho získali znovu?

Ve chvíli, kdy nastupuje do prvního ročníku studia předpokládáme, že ho nadace bude podporovat další tři až čtyři roky. Pokud nenastane nějaká zásadní změna ve výkonu studenta, jestliže má dobré výsledky a komunikuje s nadací, tak ho podporujeme po dobu celého bakalářského studia. Každým rokem ale musí znovu nadaci požádat o příspěvek.

Jakou finanční podporu může student získat?

Studenti od nás získávají mezi 100 až 300 tisíci korun. Vždycky ale chceme vidět, že nejsme jediný zdroj financování. Tím člověk ukazuje, že mu na studiu záleží. Ve finanční rozvaze, která je součástí každé přihlášky, nám musí popsat, z čeho svá studia plánuje platit – zda žádá o nějakou půjčku, kolik mu přispívá rodina, kolik si naspořil sám z různých brigád. To jsou důležité věci, ke kterým přihlížíme.

Má na podporu šanci dosáhnout i student, který nemá takové finanční zázemí a prostředky?

Určitě ano. V přihlášce má prostor k popsání své situace. Měl by být upřímný a přiblížit to nadaci tak, abychom pochopili, proč po nás žádá daleko vyšší částku. Musí to mít nějaké odůvodnění a mělo by být vidět, že student zvážil různé možnosti.

Kolik studentů jste už podpořili a jakou částkou?

Za jedenáct let jsme podpořili 193 studentů skoro 100 miliony korun. Ročně mezi studenty rozdělujeme 10 až 11 milionů korun. Nejdříve si tedy musíme vyčíslit, kolik jich bude pokračovat do dalšího roku a jaké budou jejich finanční potřeby. Pak vidíme, kolik nám zbývá pro nově přijaté studenty. Správní rada nadace může rozhodnout o momentálním navýšení podporované částky. Když to shrneme, tak celkem podporujeme 50 až 60 studentů ročně, včetně nových.

Jaké má nadace plány do budoucna?

Sociální stipendia pro studenty soukromého gymnázia Open Gate, granty pro studenty zahraničních univerzit a projekt Pomáháme školám k úspěchu pro veřejné základní školy jsou naše tři dlouhodobé projekty. Nadace bude pokračovat v podpoře těchto projektů a jejich dalším rozvoji. Disponuje dostatečným množstvím finančních prostředků, aby v této cestě pokračovala. Pravidelně se samozřejmě věnujeme budoucímu směřování nadace, ale v této chvíli tam změnu nevidím.

Co se v nadaci změní po odchodu Petra Kellnera?

Pan Kellner byl členem správní rady nadace, takže se bavíme o jejím doplnění. Většinu záležitostí jsem řešila s paní Kellnerovou, pan Kellner byl u důležitých strategických rozhovorů. Tam nám samozřejmě bude scházet. Na druhou stranu jsou tady jejich děti. Ale v tuto chvíli je moc brzo říkat něco konkrétního.

Jak na pana Kellnera budete vzpomínat?

V tom nejlepším. Znala jsem ho pouze po pracovní stránce od roku 2010, kdy jsem se s ním poprvé setkala. Spolupracovala jsem s ním nejdříve ve společnosti SOTIO (biotechnologická firma vlastněná skupinou PPF, pozn. red.), kde jsem ho zažila i v roli nadřízeného. Později pak ve škole Open Gate a v nadaci. Byl to inspirativní člověk, který se uměl na věci podívat jinak, nebál se riskovat, měl vše velmi dobře promyšlené. Zažila jsem spoustu úžasných lidí, ale on prostě vyčníval. A jsem velice vděčná, že jsem měla příležitost to zažít. A to ve mně zůstane.