Článek
Dvanáct let předtím pracovala v sociálních službách. A tak když nastoupila do soukromého domova pro seniory v Prachaticích, rychle poznala, že něco není v pořádku. Po devíti měsících dala výpověď. „Uvědomovala jsem si, že jsem jednou nohou v kriminále. Doma jsem brečela, že se tam už nechci vrátit,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně.
Promluvila pouze pod podmínkou, že se nikde neobjeví její jméno ani tvář. Seznam její totožnost zná a opakovaně s ní pořídil rozhovory, ve kterých vylíčila zkušenosti s prachatickým Senior Housem Eden.
Tato žena říká, že totéž, co v rozhovorech, vypověděla už i na policii, která poměry v prachatickém domě vyšetřuje.
Seznam před třemi týdny přinesl sérii reportáží o tom, že kriminalisté vyšetřují, jestli zdejší obyvatelé nebyli vystaveni týrání. Senior House se zaměřuje na klienty z Německa, kteří platí zhruba 1500 eur měsíčně. Podle svědků ale někteří neměli dobrou péči ani jídlo. A dva dokonce zemřeli.
Senior House Eden patří podnikateli Miroslavu Kocánovi, někdejšímu kandidátovi na starostu ve středočeské Příbrami v barvách ODS. Kocán od začátku tvrdí, že se o klienty stará dobře. A že všechna podezření jsou jen účelová obvinění od konkurence.
„Byl to obchod s lidmi“
Bývalá zaměstnankyně tvrdí, že ředitel Kocán tvrdě šetřil na provozu. Což se projevovalo i tím, že bylo málo jídla. „Kuchařky ho dokonce kupovaly ze svého. Dva knedlíky k obědu byly běžné,“ říká. Personál si zase pořizoval ze svého rukavice nebo papírové utěrky. Zodpovědní lidé neřešili, jestli klienti pořádně jedí – zvlášť, když šlo o obyvatele s demencí, při které člověk ztrácí chuť k jídlu a musí se krmit.
„Pan ředitel také nařídil, že se lidé budou co nejméně odvážet do nemocnice. Takže se stalo, že jedna paní upadla a až po 14 dnech jsme zjistili, že má zlomenou nohu v krčku. Musela mít hrozné bolesti,“ vypráví bývalá zaměstnankyně. Vše navíc podle ní komplikovalo, že málokdo z personálu uměl německy. Tedy klienti, často s Alzheimerovou chorobou, se vlastně ani ve světlých chvilkách neměli komu pořádně svěřit s problémy.
„Celé mi to tam přišlo hlavně jako byznys, ne jako sociální služba. Vlastně takový obchod s bílým masem,“ dodává s odkazem na to, že v Německu jsou podobné domovy drahé a málo dostupné, takže za hranicemi čeká mnoho lidí na možnost umístit své příbuzné v Česku.
„Své příbuzné bych odvezla“
Jak už Seznam popsal, policisté dostali kvůli údajně špatné péči v Prachaticích trestní oznámení. Jedno od Iris Spaeingové, dcery německého důchodce, který po pobytu v Edenu zemřel. Do Prachatic se sedmasedmdesátiletý Peter Spaeing dostal loni jako vážně nemocný člověk trpící také Alzheimerovou chorobou. Ale chodil, najedl se sám, poznával známé tváře a komunikoval.
Po několika návštěvách rodina zjistila, že se otcův stav rychle zhoršil. „Byl katastrofální,“ říká dnes dcera. Pan Spaeing už jen ležel, nemluvil, zhubl a nedokázal se sám najíst. Rodina ho tedy nechala převézt do jiného soukromého domova v Trnové u Plzně. Tam zjistili, že váží o 13 kilo méně než před třemi měsíci. A hlavně: na noze měl proleženinu, o níž v propouštěcí zprávě z Prachatic nebyla zmínka. Peter Spaeing nakonec dostal otravu krve a zemřel.
Jeden ze snímků, kterým majitel domu Eden dokládá, že se němečtí senioři měli dobře.
V Trnové také skončila další prachatická klientka, paní Rosa Drtina. Zemřela na zápal plic, podle pitevního protokolu byla podvyživená. V tomhle případě dal podnět policii k prošetření soud, jemuž česká opatrovnice této německé klientky předložila zdravotní dokumentaci.
„Být to mí příbuzní, odvezu je také,“ souhlasí bývalá zaměstnankyně. „Že člověk ztratí váhu takhle razantně, je opravdu jenom důsledek špatné péče,“ myslí si Marcela Bergmanová z domova v Trnové.
Majitel Edenu: „Škodí mi konkurence“
Miroslav Kocán, majitel prachatického Edenu, popírá, že by se o klienty staral špatně. Hubnutí přičítá demenci, Seznamu také poslal fotografie, jimiž dokládá, že například pan Spaeing byl ještě nedlouho před převozem do Trnové v dobré kondici.
„Při předání klienta rodině byl pan Spaeing ve stavu, který ani zdaleka nejevil závažný zdravotní problém – a už vůbec ne sepsi nebo něco jiného. Obraz o zdravotním stavu pana Spaeinga si můžete udělat z fotky, která byla pořízená tři dny před transportem jmenovaného do Senior House Trnová. Určitě nevypadá, že by byl nemocen nebo že by umíral,“ napsal Kocán do prohlášení, které poslal Seznamu. Přímý rozhovor odmítl, stejně tak nechtěl ukázat dokumenty, které podle něj dokazují, že klienti byli v dobrém zdravotním stavu.
Kocán také uvedl, že domov v Trnové se mu snaží přetáhnout klienty – a proto ho křivě obviňuje. „Nemáme důvod. My se na německé klienty vůbec nezaměřujeme. Jen jsme těm lidem chtěli pomoci,“ oponuje Marcela Bergmanová z Trnové, kde se kromě dvou dnes již mrtvých seniorů sešlo z Prachatic dalších osm lidí. Podle Bergmanové často hladových a utlumených prášky.
„Já s panem Kocánem nemám žádný osobní spor. Jen chci, aby se tam ti lidé měli dobře. Ať se pan Kocán nad sebou zamyslí, nebo ať to raději zavře,“ říká bývalá zaměstnankyně.
V Edenu se v listopadu – tedy už poté, co policie začala případ vyšetřovat – uskutečnila kontrola z Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledky zatím nejsou uzavřené, takže podle ministerstva zatím nelze závěry zveřejnit. Nyní běží i prověrka z krajského úřadu.
Problémy i v domovu u Prahy
Miroslav Kocán vlastní ještě jeden podobný dům v Horoměřicích u Prahy. Jmenuje se Fénix. Seznam mluvil s Liborem Stenzlem, který tam dal loni babičku s Alzheimerovou chorobou. Po nějakém čase v něm vzklíčilo podezření, že se o babičku za víc než 28 tisíc měsíčně nestarají, jak by měli. Pokaždé ji našel v posteli, ve stejné poloze, navíc si všiml, že ubývá na váze.
„Vždycky mi řekli: Teď babička krásně jedla. Teď chodila. Teď jsme ji polohovali, aby neměla proleženiny… Ale já to nikdy neviděl. A už mi to začalo být hodně divné,“ vysvětluje Stenzl.
Babička skončila v červnu v nemocnici – kvůli otravě krve z dekubitu, tedy proleženiny, na zádech. Podle lékařské zprávy měl dekubit rozměry deset krát deset centimetrů. Libor Stenzel později v dokumentů domova Fénix vyčetl, že dekubit, tehdy ještě mnohem menší, měla babička už o několik měsíců dříve.
„Nepochopil jsem, proč to neřešili, když se ten dekubit pořád zvětšoval. Proč nejeli do nemocnice mnohem dřív,“ diví se dnes Stenzl, který nakonec na vedení domova podal oficiální stížnost. To, když zjistil, že babička, nakonec už jen ležící a na kost vyhublá, má v ústech černé, plesnivé zbytky jídla.
Majitel Kocán uznal, že „v oblasti osobní hygieny“ udělali chybu. „Ze strany vrchní sestry nebyl dodržen kontrolní proces dodržení péče,“ napsal do oficiální odpovědi na stížnost. „Dovolte, abych se vám tímto hluboce omluvil,“ dodal Kocán.
Do Fénixu před třemi lety nastoupila jako zaměstnankyně Ivana Kudry. A líčí velmi podobné zkušenosti jako kolegyně z prachatického Edenu. „Pan Kocán šetřil úplně na všem,“ vzpomíná, jak na měl domov na začátku 20 klientů, ale jídlo se pořizovalo pro patnáct lidí. „Takže to logicky nevycházelo. Na osobu byly k večeři dvě kolečka salámu a kdo chtěl přidat, měl smůlu,“ dodává.
Personálu bylo podle Kudry málo, nestíhal a zaměstnanci se často měnili. Obědy se do domova kvůli nedokončené kuchyni dovážely, večeře pro 20 lidí se vařily na obyčejném sporáku. „Celý den jsme se nezastavili,“ říká Kudry. Ve Fénixu skončila, když jí majitel začal dlužit peníze.
Seznam znovu oslovit Miroslava Kocána s nabídkou rozhovoru a vyjádření k novým zjištěním. I podruhé odmítl.
