Brazilský soud dal za pravdu domorodcům, stát je musí lépe chránit

Soud tak potvrdil už dřívější rozhodnutí, které uložilo federální vládě, aby zavedla bezpečnostní opatření, jež zamezí šíření koronaviru v oblastech obývaných domorodými kmeny. „Je to velké vítězství,“ cituje americká CNN Dinamana Tuxu z organizace Articulação dos Povos Indígenas do Brasil (APIB), která hájí práva domorodých národů v Brazílii.

Právě tato organizace stojí za žalobou na brazilský stát. Rozsudek je podle ní „historickou satisfakcí“ za nespravedlnosti vůči domorodým komunitám ještě před vypuknutím koronavirové pandemie. S hlavním požadavkem ale žalobci u soudu neuspěli, požadovali totiž stanovení lhůty, dokdy mají jejich teritoria opustit těžaři, developeři nebo vojáci.

Domorodé kmeny v Brazílii pandemie koronaviru tvrdě zasáhla, podle organizace APIB je mezi kmeny přes 24 tisíc potvrzených případů nákazy, nejméně 664 lidí s onemocněním covid-19 zemřelo. Skutečná čísla ale mohou být podle organizace mnohem vyšší, situaci totiž komplikuje nedostatečné testování. V Brazílii žije podle organizace Survival International 305 různých domorodých kmenů, které celkem čítají téměř 900 tisíc osob, tedy asi 0,4 % brazilské populace.

Naposledy přišla tragická zpráva z teritoria horního toku řeky Xingu, které obývá desítka kmenů. Jednomu z nich, Yawalapitiům, zemřel tento měsíc náčelník Aritana Yawalapiti. „Mé srdce je rozervané na kusy a krvácí,“ řekl CNN náčelníkův synovec Kaiulu Yawalapiti.

Náčelník zemřel v 71 letech poté, co musel opustit svůj kmen a zamířit do nemocnice kvůli dýchacím problémům. Podle jeho syna se region, kde kmen žije, potýká s nedostatkem zdravotnického materiálu, testů i personálu. „Covid-19 se šíří opravdu rychle, celá naše komunita je nemocná, děti i starci. Vláda nás zanedbává, nepomáhá nám a vypadá to, jako by nás chtěla zdecimovat,“ řekl CNN Tapi Yawalapiti.

Brazilské ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s regionálními vládami vyčlenilo oddělení v nemocnicích určená jen pro domorodé obyvatelstvo. Spolu s ministerstvem obrany pak zajistilo doručení potřebného vybavení či zásob a personál do nově postavených vojenských nemocnic ve vzdálených a těžko dostupných oblastech, jako je São Gabriel da Cachoeira, Tabatinga a údolí řeky Javari.

Větší pomoci se ale kmeny v Amazonii nedočkaly. Prezident Jair Bolsonaro 8. července vetoval části mimořádného zákona reagujícího na pandemii, které by komunitám napříč Amazonií zajistily přístup k pitné vodě a bezplatnou distribuci hygienických potřeb a dezinfekcí. Důvodem veta jsou podle prezidenta vysoké náklady. Bolsonaro rovněž vetoval návrh zákona, který by zajistil alespoň minimální financování zdravotní péče pro domorodé obyvatelstvo. Prezident uvedl, že zákon „nezohledňoval rozpočtový a finanční dopad, a byl by tak protiústavní“.

Nová bezpečnostní opatření nařízená nejvyšším soudem ukládají státu zajistit ochranu „izolovaných komunit“, zřídit krizový výbor, jehož součástí budou i zástupci domorodých kmenů, a poskytnout těmto komunitám zdravotní pomoc. V reakci na to brazilské ministerstvo pro ženy, rodinu a lidská práva uvedlo, že opatření již splňuje, protože 22. července vytvořilo pracovní skupinu pro vypracování plánu boje proti covidu-19, uvádí CNN.

Soud ale nevyhověl všem požadavkům zástupců původního obyvatelstva, nestanovil totiž lhůtu, do které by měli oblasti obývané zmíněnými kmeny opustit těžaři, developeři nebo vojáci. Právě ti jsou jednou z největších hrozeb pro místní obyvatelstvo, spolu s nimi často přichází nebezpečná nákaza.

Organizace APIB tak v žalobě usilovala o stanovení termínu, dokdy mají z teritorií Yanomami, Karipuna, Uru-Eu-Wau-Wau, Kayapó, Araribóia, Munduruku a Trincheira Bacajá odejít těžaři a další lidé, kteří zde nemají bydliště. Soud přítomnost zmíněných osob označil za nelegální, pomyslný deadline jejich odchodu ale neurčil. „Těchto sedm území se nachází v život ohrožující situaci,“ řekl CNN Eloy Terena, právní poradce APIB.

Podle Daria Kopenawy ze sdružení Hutukara, které zastupuje obyvatele teritoria Yanomami, se na území tohoto teritoria v aktuální době nachází více než 20 000 nelegálních horníků. Tvrzení ale zpochybňuje brazilský viceprezident Hamilton Mourao, jenž je pověřen bojem proti nelegální těžbě a podle kterého je v teritoriu nanejvýš 3 500 horníků a těžařů. Yanomami je území známé pro svá rozsáhlá ložiska zlata, žije zde asi 27 tisíc původních obyvatel.

Hrozbou pro domorodé kmeny je paradoxně i vládní pomoc. Dodávky hygienických potřeb, zdravotnického materiálu nebo dezinfekce totiž zajišťuje armáda, vojáci tak mohou být dalšími přenašeči nebezpečného viru. Způsob pomoci teď čelí kritice, podle některých reprezentantů místního obyvatelstva měla armáda za úkol „pouze dodat potřebný materiál, ne posílat výpravy desítek lidí“.

Domorodci v Brazílii často žijí v komunitách, jež jsou daleko od nemocnic, v oblastech, které často nemají ani základní infrastrukturu. Ti, kteří se rozhodnou přestěhovat se do měst, následně čelí nejistým životním podmínkám. Studie brazilské Federální univerzity v Pelotasu zjistila, že u domorodého obyvatelstva je pětkrát větší pravděpodobnost nákazy koronavirem ve srovnání s bělošskou populací v Brazílii, a to i v případě stejného socioekonomického postavení a stejného počtu členů domácnosti.