Článek
Brazílie pošle více vojáků na hranice s Venezuelou, kde se o víkendu vyhrotilo napětí mezi místními obyvateli a imigranty z Venezuely. Rozhodla o tom brazilská vláda na nedělním mimořádném zasedání. Guvernérka brazilského státu Roraima Suely Camposová ale požádala vládu i o dočasné uzavření hranic. Napětí roste v posledních dnech i u hranic Kolumbie s Ekvádorem, kde se hromadí venezuelští migranti po zpřísnění požadavků na vstup do země. Podobné zpřísnění chystá za několik dní i Peru.
Chaotická byla podle místních médií situace o víkendu v brazilském příhraničním městečku Pacaraima, kde utrpěli zranění tři Brazilci při srážkách místních s venezuelskými migranty. Někteří místní jim zapalovali stany, několik Venezuelců zničilo auta s brazilskými poznávacími značkami. Nejméně 1200 Venezuelců poté uteklo zpět do vlasti, kterou předtím opustili kvůli katastrofální ekonomické krizi a autoritářské vládě.
Dvanáctitisícové městečko Pacaraima se stalo v posledním roce a půl hlavní vstupní branou Venezuelců do Brazílie, kam jich za tu dobu přišlo na 50 tisíc. Statisíce Venezuelců dorazily v posledních několika letech do Kolumbie, odkud mnozí míří na jih do dalších jihoamerických zemí.
Na 3000 Venezuelců denně překračuje v posledních týdnech hranice z Kolumbie do Ekvádoru, jehož vláda proto o víkendu zpřísnila požadavky na vstup. Zatímco dosud Venezuelcům stačil ke vstupu do Ekvádoru jakýkoli osobní doklad, nově musí mít cestovní pas, který mnozí nemají a jehož získání je ve Venezuele složité a může trvat i roky.
Stejné opatření hodlá od 25. srpna zavést Peru, kam jen v minulém týdnu přišlo z Kolumbie na 20 tisíc Venezuelanů. Za necelý rok dorazilo do Peru podle odhadu místních úřadů téměř 400 tisíc Venezuelců.
OSN minulý týden varovala před humanitární krizí v Jižní Americe a oznámila, že z Venezuely uprchlo v posledních letech na 2,3 milionu lidí, což je asi sedm procent obyvatel země.
Z ekonomické krize viní venezuelská opozice autoritářskou vládu prezidenta Nicoláse Madura, jehož socialistická politika přivedla hospodářství ke krachu. Jedním z důvodů je, že se vláda nedokázala vyrovnat s hlubokým propadem cen ropy. Vláda mimo jiné znárodnila řadu soukromých podniků, které pak zkrachovaly. V zemi kolabují i veřejné služby, stále častější jsou mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody. Maduro tvrdí, že za krizi může opozice a kapitalistické síly z USA či Kolumbie, které se tak snaží jeho vládu svrhnout.
Od pondělí platí ve Venezuele denominace měny, vláda škrtla z bankovek pět nul. V pátek oznámila další opatření, daňová a rozpočtová, a opětovné zvýšení minimální mzdy. „Tato opatření ale nejsou plánem na oživení ekonomiky, naopak pro venezuelský lid budou znamenat více hladu, více chudoby, více bolesti a utrpení a další inflaci,“ uvedl v neděli jeden z lídrů opozice Andrés Velásquez, který vyzval na úterý ke generální stávce.
