Článek
Nejranější brambory, zakryté netkanou textilií, mají kvůli chladnému počasí zpoždění dva týdny. Nezakryté dokonce až měsíc.
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.
„Osobně takhle pozdní nástup sezony nepamatuju, a to se pohybuji v oboru pětadvacet let. Stejně studené jaro bylo někdy v 80. letech,“ říká pro SZ Byznys Petr Hanka, člen představenstva Agrární komory ČR a šéf Farmy Zálezlice.
I přes pomalejší rozjezd však neztrácejí pěstitelé optimismus.
„Letošní prognózy jsou příznivé. Velké nasazení hlíz i vyrovnané porosty slibují sice opožděnou, ale dobrou sklizeň. To ale rozhodně neplatí pro pozdní brambory, zejména na Vysočině. Tam vlivem nadměrných srážek a studeného počasí byla zbývající část ploch zasázena až v první dekádě června. Bez ohledu na další průběh sezony to nepochybně ovlivní celkovou produkci hlavní bramborářské oblasti,“ doplňuje Petr Hanka.
Cenu ovlivňuje více faktorů
Brambory podle zemědělců oproti loňsku nezdraží. „Ke zdražování brambor není důvod. Zatím to nevypadá na nižší sklizeň, nedostatek brambor nehrozí,“ uvádí pro Byznys Seznam Zpráv Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Startovací velkoobchodní cena z raných sklizní je podle Petra Hanky kolem dvanácti třinácti korun za kilogram. Zůstane sice na úrovni loňského roku, co se ale letos mění, je pomalejší pokles ceny. Zatímco dřív si podle pěstitele české domácnosti za nové brambory připlatily jen první týden až dva, letos se bude cena držet déle, i měsíc a více.
Vývoj ceny ovlivní i velké zásoby pozdních konzumních brambor z loňské sklizně v zahraničí. Ty budou ještě pár týdnů doplňovat nabízený sortiment domácích velmi raných brambor.
„Víme, že například ve Francii zbyla spousta brambor v obřích klimatizovaných skladech. Oni se jich Francouzi také budou chtít zbavit, dřív nebo později se objeví na pultech obchodů,“ říká předseda bramborářského svazu s tím, že tlak na výrazné snížení ceny se dá letos očekávat nejdříve na přelomu července a srpna.
Je zkrátka jednodušší zasít obilí nebo řepku, uzavřít v zimě kontrakt na sklizeň a klidněji spát, než se celý rok starat o brambory a na jaře prodávat ze skladu kilo za dvě koruny.
Bramboráři po covidu v ohrožení
Pandemie koronaviru pěstitele brambor zasáhla, především ty menší, kteří nedodávají obchodním řetězcům a jsou závislí na jiných odběratelích. Zavřené provozovny veřejného stravování, školy a restaurace tak ze dne na den přestaly zeleninu odebírat, hlavně menší pěstitelé tak část své produkce na trhu vůbec neuplatnili.
„Některé restaurace se ještě pořádně nerozjely, co se škol týče, budou prázdniny. Ti, kteří mají dlouhodobé kontakty právě v těchto provozovnách, nenašli uplatnění jinde a budou muset zásoby zlikvidovat třeba na bioplynových stanicích, což pro zemědělce není výdělečné,“ vysvětluje SZ Byznys Josef Králíček.
Vážnost situace potvrzuje i Petr Hanka z Agrární komory: „Mnozí pěstitelé bojují o svou existenci, zvažují, zda skončit s pěstováním brambor.“
Spotřeba brambor
- Každý Čech zkonzumuje ročně asi 65 kilogramů brambor.
- Brambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Jsou bohaté na minerály, vitaminy a bílkoviny (včetně esenciálních aminokyselin) a jsou téměř bez tuku.
- Brambory společně s kukuřicí, pšenicí a rýží patří mezi čtyři nejdůležitější plodiny světa.
- Od roku 1994 se jejich celosvětová produkce zvýšila z 230 milionů tun na téměř 400 milionů tun. Nárůst zaznamenaly zejména Čína a Indie.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, Agrární komora ČR
Čeští zemědělci podle něj mnohdy dávají přednost pěstování jiných plodin. Pěstování brambor je vysoce rizikové, velmi pracné a s velmi nejistým odbytem.
„Je zkrátka jednodušší zasít obilí nebo řepku, uzavřít v zimě kontrakt na sklizeň a klidněji spát, než se celý rok starat o brambory a na jaře prodávat ze skladu kilo za dvě koruny. Obchodní řetězce mají dominantní postavení v prodeji potravin. Pokud hlavním parametrem při výběru dodavatele u obchodních řetězců zůstane cena, situace se nezlepší,“ vypráví Petr Hanka.
Jeho Farma Zálezlice pěstuje brambory na 180 hektarech.
„Náš odbyt je z víc než osmdesáti procent zaměřen do obchodních řetězců. Licitování o cenu probíhá na týdenní bázi. Jednotlivé řetězce oslovujeme každý týden a rozhodujeme se, jestli jim za těch podmínek prodáme, nebo ne,“ popisuje týdenní boj o cenu pěstitel.
Cena se podle něj mění každou chvíli, i podle toho, zda je v obchodě cenová akce.
„Smluvní jistotu nemáme žádnou, je to otázka důvěry v to, že český spotřebitel bude kupovat české zboží. Pokud bude jediným parametrem cena, je to boj, který neumíme vyhrát, řetězec je totiž schopný monitorovat trh v celé Evropě,“ vypráví Petr Hanka a dodává: „Ale zaplaťpánbůh za ně. Ne vždy se chovají korektně, ale není to náš třídní nepřítel, my je potřebujeme a to zboží neumíme jinak prodat. Musím říct, že se to o moc zlepšilo než v době před deseti patnácti lety.“
(Ne)soběstačnost Česka
Obecně hraje roli i rozdílná úroveň dotační podpory pěstitelů v jednotlivých státech. Česká republika je soběstačná pouze ze sedmdesáti až osmdesáti procent.
Dlouhodobým cílem Českého bramborářského svazu je dosažení úplné soběstačnosti v tuzemské produkci konzumních brambor, v souladu se strategií Ministerstva zemědělství by se tak mělo stát do roku 2030.
K rozšíření produkčních ploch pro pěstování brambor je podle zemědělců potřeba dlouhodobá státní podpora pěstitelů. Brambory jsou zařazeny mezi takzvané citlivé komodity, na které zemědělci dostávají vyšší dotace.
Ceny zemědělských výrobců v Česku vzhledem k velikosti trhu výrazně ovlivňuje situace v zahraničí a víceméně zahraniční hladinu kopírují. Není výjimkou, že cena dovážených brambor je pod výrobními náklady domácích pěstitelů.
„Nákladová cena jsou čtyři koruny. Poslední rok museli zemědělci prodávat velmi pod cenou, i pod tři koruny za kilo. Myslím, že letos celorepublikově poklesne plocha, kde se brambory pěstují, v jednotkách procent. Aspoň podle signálů, které od pěstitelů máme,“ říká pro SZ Byznys Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
