Bradáčová k zásahu žalobců do kauzy zakleknuté firmy: „Skutek se nestal“

„Nechci hodnotit, kdo v celém řetězci udělal chybu. Mohu ale říct, že policie i státní zastupitelství postupovaly standardně.“ Tak komentuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová případ plzeňské Workpress Aviation (WPA).

Finanční úřad v Plzni pojal před čtyřmi roky podezření, že tato firma, dodávající interiérové díly do letadel typu Boeing či Airbus, ošidila stát na daních. Berní úředníci obratem vydali zajišťovací příkazy na 21 milionů korun, což firmu okamžitě téměř položilo. Financové zároveň případ předali policii, která si nechala vypracovat posudek od znalce Jindřicha Kandlera, a na jeho základě zahájila trestní stíhání jednatelů firmy. Posléze se ukázalo, že posudek mohl být zmanipulovaný, což aktuálně řeší soudy.

Případu jsme se zevrubně věnovali v investigativní sérii Ve stínu daňového pekla. Reportáž, ve které mapujeme metody práce znalce Kandlera, si můžete pustit níže.

Trestní stíhání jednatelů WPA a dodavatelské firmy nakonec letos v únoru zastavilo plzeňské krajské státní zastupitelství. Finanční správa s tím nesouhlasila. Ovšem její námitky letos v dubnu zamítlo i Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Jak případ vidí vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová?

Policie na základě trestního oznámení od plzeňského finančního úřadu stíhala dva muže v souvislosti s firmou WPA a podezřením, že právě tito muži krátili daně. Policie se tehdy opřela o znalecký posudek Jindřicha Kandlera. Zajímalo by mě, proč nakonec státní zastupitelství – a to včetně vrchního – rozhodlo o zastavení stíhání?

Policejnímu orgánu se nepodařilo získat dostatek důkazů pro to, aby mohl konstatovat, že trestní stíhání je natolik důvodné, že ve věci je možno podat obžalobu. Proto došel k závěru, že je nutno trestní stíhání zastavit. Finanční úřad nesouhlasil se závěry státního zástupce, státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze přezkoumala celý spisový materiál a dala za pravdu státnímu zástupci krajského státního zastupitelství v Plzni s tím, že stížnost je nedůvodná a že existují zákonné důvody pro to, že řízení mělo být zastaveno.

Hrál v tom samotném zahájení trestního stíhání významnější roli znalecký posudek znalce Jindřicha Kandlera? Respektive hrálo to nakonec roli v následném zastavení stíhání?

Když se zahajuje trestní stíhání, tak policejní orgán vychází z důkazů, při nichž může tvrdit: S vyšší mírou pravděpodobnosti je stíhání důvodné. Poté v rámci vyšetřování obstarává důkazy. Od toho také toto stadium trestního řízení je. A policejnímu orgánu se nepodařilo získat dostatek informací pro to, aby mohl konstatovat, že stíhání je nadále důvodné. Všechny důkazy hrály roli pro zastavení stíhání.

Takže i ten znalecký posudek Jindřicha Kandlera?

Veškeré důkazy. Ano.

Vrchní státní zastupitelství se ztotožnilo s názorem plzeňského žalobce, který v usnesení uvedl: „Po zahájení stíhání provedené důkazy prakticky vyloučily alternativu, že by obvinění dávali nepravdivě zkreslující daňová přiznání.“ Jak je možné, že v této věci policie stíhání vůbec zahajovala? Pokud se v usnesení říká, že veškeré důkazy „vyloučily alternativu“?

Policie musí obstarat veškeré dostupné důkazy. To, že jeden důkaz svědčí ve prospěch obviněných osob, neznamená, že by policie měla vyšetřování skončit. Jeden důkaz ve prospěch či v neprospěch, který netvoří ucelený řetězec, není postačující. Nejedná se o špatnou práci policie, ale policii se nepodařilo obstarat tolik důkazů, abychom mohli tvrdit o jejich souhrnu, že postavení před soud je důvodné.

A jak rozumět tomu, když vrchní státní zastupitelství ve svém usnesení uvádí, že je „nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede“, a přitom finanční správa stále trvá na tom, že firma WPA krátila daně?

V trestním řízení obecně platí, že ne všechny důkazy, které obstará správní orgán, jsou poté v trestním řízení použitelné. Policie musí používat jiné důkazní prostředky a jiné postupy pro to, aby informace, které dostane ze správního řízení, ověřila. Je potřeba také zdůraznit, že zatímco v daňovém řízení daňový subjekt dokládá správci daně, že nepochybil, nezkrátil daň, to znamená vyvrací tu domněnku o zkrácení daně, tak v trestním řízení je to policie, která musí prokázat daňovému subjektu, poté případně obviněné osobě, že daň zkrátila.

Tady vidíte, že ty zásady jsou protichůdné.

Zatímco ve správním řízení ta povinnost leží na daňovém subjektu, který je kontrolován, tak v trestním řízení povinnost důkazního břemene leží na orgánech činných v trestním řízení. Proto se také mnohokrát rozejdeme v názoru. Ne všechny informace správního orgánu jsou pro nás v trestním řízení využitelné a my k nim nemůžeme při hodnocení důkazů přihlížet. A tak tomu bylo i v tomto případě.

Jak tomu má rozumět daňový subjekt, firma WPA? Její případ prošel trestním řízením, které skončilo s tím, že důkazy byly nepravdivé a nedostatečné. A finanční správa stále trvá na tom, že krátili daně. Co si z toho mají vzít?

Oni se mohou bránit, mohou využívat svá práva ve správním řízení. Výsledek trestního řízení se nijak nepromítá do řízení správního, které je ovládáno jinými zásadami, a obstarávají se důkazy jiným způsobem. Nelze říct, že každé trestní stíhání, které by bylo zastaveno, bude znamenat, že daň nebude vyměřena.

Tady bych ale ocitoval usnesení vrchního státního zastupitelství, které zamítá stížnost finanční správy proti zastavení trestního stíhání se slovy: „Argumentace finanční správy není přiléhavá a neodpovídá výsledné důkazní situaci tohoto trestního řízení. Některá tvrzení stěžovatele jsou vzájemně rozporná s nepřesnou či neúplnou interpretací obsahu důkazů trestního řízení a jejich závěrů.“

Ano, protože finanční úřad interpretoval důkazy trestního řízení. Je jenom na státním zástupci, který má jediný právo zastavit trestní stíhání, aby interpretoval důkazy v souladu s trestním právem. Tady se rozešla interpretace správního orgánu a interpretace státního zástupce.

Dá se říct, že správní orgán, finanční správa, postupovala v tomto směru účelově, pokud se snažila tento případ se svými principy vyloženě dostat před soud?

To mi nepřísluší hodnotit. My rozhodujeme pouze, zda to stíhání bylo důvodné. A jelikož nebylo, tak jsme rozhodli o jeho zastavení.

Takže něco si o tom můžete myslet, ale nemůžete o tom mluvit?

My nejsme orgán, který by byl nadřízen správnímu orgánu, tudíž nemůžeme zasahovat do jeho rozhodování.

Jak často se stává, že se vede trestní řízení ve věci, kterou inicioval správní orgán, například finanční správa, a ten pohled na kauzu se rozchází tak jako v případě WPA?

Stává se to, ale není to příliš časté.

Když shrneme případ WPA, říkáte tedy, že chybu neudělala ani policie svým vyhodnocením na začátku, ani finanční správa, že v tom viděla trestný čin?

Rozhodně nechci hodnotit, kdo v celém tom řetězci udělal chybu, nebo ne, mohu ale říct, že policie i státní zastupitelství postupovaly standardně.

Případ dál sledujeme.