Jaromír Bosák: Hoši jablonečtí, tak tohle představení bylo za bůra

Neměl bych tipovat. Zase se to ukázalo. Navzdory predikcím takřka všech ostatních z branže jsem se dopustil tvrzení, že pro mne je Jablonec v souboji s Dunajskou Stredou mírným favoritem. A jak to dopadlo? Proto říkám, neměl bych tipovat.

Na Žitný ostrov, do Dunajské Stredy, bych se podíval rád. Už kvůli akademii a areálu místního DAC, na který se pěje chvála takřka unisono. Není divu. Jedenáct hřišť, dvě z toho vyhřívaná, speciální prostory pro atletický trénink, rehabilitaci, stravování, odpočinek. To je něco, čeho se v Česku hned tak nedočkáme. Jestli vůbec.

Pravda je, že většinový, devadesátiprocentní vlastník Oszkár Világi, politik, manažer, podnikatel, poslanec a muž dalších deseti profesí, se o své fotbalové dítě stará skvěle. Peníze koncernu MOL, jemuž jako šéf Slovnaftu pomohl právě Slovnaft získat, další finance též ze strany maďarské vlády i dalších partnerů udělaly z DAC hlavního adepta na slovenský titul v této sezoně a nejspíše i v letech dalších.

Totálně mezinárodní společnost hráčů pod vedením německého trenéra Bernda Storcka zatím funguje velmi dobře. Asi i proto, že přicházejí hodně mladí fotbalisté s tím, že pár sezon odkopou ve slovenské lize a poté mají šanci dostat se do lepších klubů i soutěží. Tahle filozofie začíná fungovat. Tím spíše by ji člověk chtěl studovat přímo na místě.

Jenže… Ačkoli se lidé ze zákona odpovědní za tuto zemi dlouho tvářili, že situace v naší domovině je slovy klasika nadmíru výtečná, nás komentátory uvrtala do místnosti na Kavčích horách. Tůdle, nějaké cestování do dějiště zápasu. Speciálně v Dunajské Stredě by bylo na co koukat, takhle si musím vystačit z posbíranými obrázky z různých médií a vyprávěním těch, kteří se do akademie alespoň na skok dostali.

Ono je s otazníkem, jestli budeme vůbec jezdit komentovat českou ligu, když si tak před zahájením utkání na jihu Slovenska čtu o odložení mače Příbram–Slovácko, jelikož Příbramští mají nakaženou skoro polovinu kádru. To abych si připravil do hlasatelny karimatku. Nic nenaděláte. Takže se zase musíte spolehnout na televizní přenos a monitor. Což je poněkud nešťastné, když režie nabídne pohled na gól ve chvíli, kdy míč přechází brankovou čáru, nedodá vypovídající záběr penaltové situace… To je pak docela soužení.

Ale co je trápení komentátora proti tomu, co předvedli jablonečtí fotbalisté na trávníku? Hru Dunajské Stredy jsem opravdu pečlivě studoval při posledních ligových utkáních a žádný zázrak nesouměřitelný s předním českým týmem jsem neviděl. Jo, dopředu, tam vůbec nejsou špatní, ale obrana nemá úplně pevné nohy. S tím by si Jablonec měl poradit, říkal jsem si.

To jsem ale nemohl tušit, že se na utkání opravdu hodně vyspí gólman Jan Hanuš i velká část jablonecké obranné řady. Bylo patrné, že Petr Rada má problém se stoperskou dvojicí. Mladý Jakub Martinec hraje ligu teprve od této sezony, v evropské soutěži se objevil poprvé a byla to tvrdá škola. Především Marko Divkovič, ale i jeho spoluhráči mladíka v jabloneckém dresu větrali až do aleluja.

Jenže ono není na tomto postu v Jablonci moc kam sáhnout. Jugas pryč, Plechatý pryč, na lavičce jen Michal Jeřábek. Nechci Jakuba Martince zatracovat, pokud tenhle zápas ustojí a bude na sobě pracovat, může v budoucnosti předvést úplně jiné výkony, ostatně takový trenér, jako je Petr Rada, by nepřiváděl do týmu někoho, kdo by neměl perspektivu dorůst do dobrého ligového plejera. Ale znáte to, před pár týdny vám čelí soupeři jako Varnsdorf či Vlašim, a teď najednou předkolo Evropské ligy. To je rozdíl, marná sláva. Na druhou stranu, jako nováček v takových zápasech potřebujete, aby vám někdo pomohl, podržel vás, ale tohle byla marná naděje.

Jakub Martinec v tom nebyl sám. Jmenovali byste někoho z jabloneckého týmu s tím, že odehrál dobrý mač? Asi těžko. Ano Ivan Schranz dal alespoň dva góly, ale jinak nikde nic. DAC byl daleko lepší v kombinaci, vytvořil si významně více šancí, jeho hráči byli rychlejší, bystřejší a přišlo mi, že i daleko nabuzenější na utkání. A bylo pro koho sáhnout na lavičku. Do prodloužení nastoupil Ion Nicolaescu a dal rozhodující gól, plné nohy práce s ním měli všichni obránci Jablonce. Nic takového neukázal ani Vladimir Jovovič, ani Václav Pilař po příchodu na hřiště.

Jestli něco bilo do očí, byl to rozdíl v pohyblivosti, především v prodloužení. Je otázkou, do jaké míry hrál roli průměrný věk obou týmů. Domácí měli na hřišti jako seniora sboru Erica Davise, rok narození 1991, potom dva hráče o tři roky mladší. Zbytek mužstva má v rodném listě datum narození 1998, 1999 nebo ještě mladší.

Srovnání s Jabloncem je poměrně vypovídající. Bylo vidět, že třicátníci a starší mají veliký problém držet krok, hlavně v prodloužení. V době, kdy všichni čekali, že přijde jablonecký tlak, protože domácí vedli, nestalo se nic. Míč se potuloval především na polovině severočeského mužstva, gólman domácích Martin Jedlička si klidně mohl objednat grilované kuře a v klidu si ho vychutnat během hry. Od Schranzovy penalty neměl nic na práci. Vlastně se probudil zbytkem večera.

Stará fotbalová pravda, platná v pralesní lize na škváře i v předkole Evropské ligy, jasně praví, že když dáte tři góly venku, tak prostě nemůžete prohrát. Inu, jak vidno, není to stoprocentní. Když si obrana hraje na cedník a ostatní hráči tomu statečně sekundují, může se lehce stát, že dostanete bůra a pojedete domů s tlumokem plněným ostudou.

Následně ovšem zapláče český koeficient, ačkoliv úspěch byl na dosah. Ano, DAC byl lepší, vytvořil si daleko více šancí, třikrát trefil brankovou konstrukci. O tom nelze vést spory. Ale stejně mohl Jablonec zápas vyhrát. Ještě šest minut před koncem vedl. Zase – stejně jako v souboji Plzně s Alkmaarem rozhodly poslední minuty. Totéž už jsme viděli i v loňské sezoně. Náhoda? Nemyslím.

Je to škoda. Pro Jablonec i pro české televizní stanice vysílající Evropskou ligu a jejich diváky, jedna česká položka v herním plánu soutěže z dalších bojů vypadává. Co naplat, držme palce těm zbývajícím.