Bonus 5000 korun dostanou i bohatší důchodci. Jsou jich desítky tisíc

„5000 korun k důchodům, které jsme právě odklepli na vládě, není žádná předvolební hurá akce, ale obyčejná mezigenerační solidarita. Všichni jednou zestárneme,“ zdůvodnila ministryně práce Jana Maláčová nejnovější rozhodnutí vlády.

Vládní představitelé obhajují pětitisícový příspěvek tím, že se jedná o skupinu s nízkými příjmy a dotýká se jí zdražování. Existuje ale i nemalá skupina těch, kteří stále pracují, nebo dokonce podnikají. Příspěvek ale vláda rozdá plošně všem třem milionům seniorů - bez ohledu na výši důchodu.

Seznam Zprávy zmapovaly, jak vysoké důchody senioři v Česku pobírají.

Poslední známá data jsou ke konci roku 2018, kdy Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydala poslední ročenku.

Opravdu nízké starobní důchody v Česku pobíralo 5400 lidí, kteří měli penzi do 2999 korun. Pravidelnou částku od 3000 do 9999 korun pobíralo 115 202 seniorů.

Druhou největší skupinu - 479 337 penzistů - tvoří ti, kteří měli v roce 2018 důchod mezi 10 000 a 12 999 korunami.

Nejpočetnější jsou pak lidé s důchodem ve výši od 13 000 do 17 999 korun. Těch bylo 542 299.

V „nejbohatší“ skupině je 48 752 seniorů, kteří ke konci roku 2018 pobírali přes 18 tisíc. Jejich počet v posledních letech prudce vzrostl. V roce 2015 bylo v této skupině jen 22 018 lidí.

I ti dostanou od státu mimořádný přídavek, včetně několika desítek lidí, kteří mají - s odkazem na historické ročenky ČSSZ - důchod přes 40 tisíc korun. Nejspíš jednotlivci pak pobírají penzi vyšší než 100 tisíc korun.

Kolik přesně je vysokopříjmových důchodců, však tiskový odbor ČSSZ odmítl prozradit. „Je to kvůli GDPR, protože těch lidí je velmi málo. Lze je snadno identifikovat,“ uvedla Veronika Vránková z oddělení komunikace s médii. Jakým způsobem by podle čísel z ČSSZ mohli být identifikováni, však nevysvětlila.

Řada seniorů si - ať už z nutnosti, nebo čistě ze zájmu - přilepšuje penze vlastním podnikáním nebo v zaměstnání. Nejnovější data o seniorech-podnikatelích jsou z roku 2017, kdy se takzvaně samozaměstnávalo přes 48 tisíc lidí starších 65 let. Podnikatelé podle statistiky Českého statistického úřadu tvořili 38 procent ze všech nějakým způsobem pracujících důchodců.

„S věkem rapidně klesá počet řemeslníků a opravářů nebo osob v dalších fyzicky náročných profesích. Naopak vysoký je podíl pracujících starších 65 let v řídících funkcích a mezi specialisty,“ upozornili statistici, podle nichž počet pracujících seniorů rok od roku roste. Mezi lety 2010 a 2017 vzrostl o 61 procent.

Rostoucí počet zaměstnaných či podnikajících seniorů potvrzují i statistiky ČSSZ, mezi roky 2013 až 2017 vzrostly počty žádostí téměř dvojnásobně.

„Spotřební koš seniorů je tak napjatý, že předpokládáme, že ty peníze utratí za základní služby. Dokážu si představit, že dnes jídlo a nájem senioři mají pokryté ze svých starobních důchodů, ale pokud dostanou peníze navíc, budou si moct dopřát služby, které si normálně dopřát nemohou, pravděpodobně budou mít také hezčí Vánoce,“ dodala ministryně Maláčová.

Někteří senioři však takovýto postoj vlády odmítají a peníze chtějí poslat dál, na různé charitativní či kulturní projekty, ale třeba také Milionu chvilek pro demokracii.

Kromě starobních důchodců, kterých je v Česku nejvíc, dostanou pětitisícový příspěvek i lidé pobírající ostatní typy důchodů. Ke konci roku 2018 v Česku pobíralo přes 421 tisíc lidí důchod invalidní, skoro 38 tisíc lidí důchod sirotčí a také zde bylo přes 636 tisíc pobiratelů vdovských a vdoveckých důchodů. Části lidí se sbíhají i dva a více důchodů.