Článek
Izraelec Shalev Saada, který působí i v izraelském národním týmu, nastoupí do volejbalové sestavy Aero Odolena Voda. S příjezdem do České republiky se mu zároveň symbolicky uzavírá životní kruh. Mladý Izraelec totiž pochází z kibucu Kfar Masaryk, který v roce 1938 zakládali českoslovenští imigranti.
Co je to kibuc
Kibuc je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví. Případné zisky jsou investovány do dalšího rozvoje osady a jejího podnikání poté, co jsou zajištěny základní životní potřeby členů kibucu – strava, oblečení, ubytování a také vzdělání a zdravotní a sociální péče. První kibuc byl založen v roce 1909. Dnes žije v 267 kibucech 1,7 % obyvatel Izraele.
Zdroj: Velvyslanectví Izraele v ČR
V Izraeli je volejbal až za basketbalem a fotbalem. Mezinárodních zkušeností má však 197 cm vysoký smečař hodně. Kromě Izraele působil i v USA, Polsku a Nizozemsku, kde letos s týmem Active Living Orion vyhrál tamní kvalitní ligu.
„Do Česka se moc těším, už proto, že jsem se narodil a žil v kibucu Kfar Masaryk, který kdysi zakládali Češi,“ říká 29letý hráč Shalev. Ačkoli sám nemá české kořeny, na český vliv v kibucu má hodně vzpomínek.
Vzpomínky na Masaryka
„Rodiče přišli do kibucu později, nemáme českou krev. Ale celý kibuc začínal na českých základech a byl velmi český. V místním muzeu je plno dobových předmětů a vzpomínek na Tomáše G. Masaryka a na Česko. Sám jsem tam chodil, dodnes před sebou vidím Masarykovu bustu a za ní nápis ‚Pravda vítězí‘ v češtině i hebrejštině. Vážím si propojení s Českem,“ vysvětluje Shalev.
„Stávalo se mi, že někteří Izraelci nevěděli, co jméno Masaryk znamená, znělo jim to dokonce arabsky, a já jim vysvětloval, že to byl první československý prezident.“
Kibuc byl pojmenován po Masarykovi na znamení úcty k jeho osobnosti a z vděčnosti za podporu svobody Izraele. Ne každý ví, že Masaryk sám navštívil v roce 1927 tehdejší britskou Palestinu a tato cesta položila základ nadstandardních vztahů dnešní České republiky a Izraele.
V kibucu byl volejbal odjakživa sportem číslo 1 a já si myslím, že ho tam přinesli právě čeští osadníci.
Památce slavného příjmení pak pomohl i prezidentův syn Jan, když po druhé světové válce ve funkci ministra zahraničí organizoval utajenou vojenskou pomoc rodícímu se židovskému státu.
Shalev vypráví, že otec s matkou byli typickou love story z izraelského kibucu. Matka, švédská dobrovolnice, přišla do Izraele v rámci jednoho z mnoha dobrovolnických programů. A v kibucu potkala vojáka, jehož jednotku vyčlenili na pomoc osadě. Poznali se v místní hospodě. Otec se narodil sice v Izraeli, ale jeho rodiče přišli z Libye.
Čeština bude výzva
Shalev sám česky nemluví, ale chce se během působení v Odolené Vodě učit. „Bude to velká výzva. Ale mluvím hebrejsky, anglicky, díky matce trochu švédsky. Teď jsem pochytil základy holandštiny, tak snad se brzy naučím i trochu česky. Mimochodem v kibucu se traduje, že českoslovenští imigranti tam mluvili hebrejsky se zvláštním českým přízvukem.“
Kibuc Masaryk založili v Izraeli čeští imigranti.
S českým vlivem v kibucu je podle všeho spojen i volejbal. „V kibucu byl odjakživa sportem číslo 1 a já si myslím, že ho tam přinesli právě čeští osadníci. Odjakživa ho tam hrají všechny děti a mistrovský tým Hapoel Mate Asher z nedalekého města Akko je hodně propojen s naší komunitou.“
I Shalev chtěl po vzoru staršího bratra a dalších dětí začít s volejbalem co nejdřív. Když se hlásil v 9 letech do oddílu, tak ho ale nevzali, protože brali děti až od 10. Musel proto hrát basketbal a přetrpět s ním celý rok, než na něj došla řada.
Volejbalové bitvy „Čechů a Poláků“
„Vedlejší kibuc Ejn ha-Mifrac, zakládali zase Poláci, pamatuji, jací jsme byli rivalové a sváděli velké volejbalové bitvy. Byla to pro nás vždy i bitva mezi Čechy a Poláky a já se samozřejmě považoval trochu za Čecha.“
Teď bude Shalev Saada svádět „bratrovražedné“ bitvy hlavně s českými hráči. „Chtěli jsme někoho, kdo stmelí tým. Shalev je zkušený smečař, který bude pomáhat mladým se dál zdokonalovat, budou se od něj učit. V Izraeli musíš být sebevědomý, hodně mu dala i americká univerzita,“ říká prezident týmu AERO Pavel Horák.
Mentální posila
Izraelec z českého kibucu si v českém prostředí věří. „Jsem smečař i komplexní hráč. Jestli mám ale něco zdůraznit, tak umím držet tým pohromadě, jsem silným tmelícím prvkem. Není to jen o volejbalových dovednostech. Abys vyhrál, musíš mít ještě něco navíc a právě v tom jsem výborný. Jsem silný mentálně a tak pomáhám týmu.“
Shalev Saada.
A jak by představil fanouškům Izrael? „Ač malá země, máme snad kromě pralesů všechno. Poušť, pláže, hory se sněhem, Mrtvé moře v proláklině… Jsme taky velmi silná země, neměli jsme to v posledních dekádách úplně lehké. Jsme proto odvážní, zároveň otevření a vřelí,“ vypočítává smečař.
Izrael má podle něj také vynikající street food – humus, falafel, šavarmu – který mu v Evropě chybí. „A v poslední době i dobré seriály. Doporučil bych třeba Faudu na Netflixu z izraelské současnosti o osudech Izraelců i Palestinců. Nikdo tam vlastně nevyhrává, všichni zároveň ztrácejí. Já sám se snažím nebýt politický, pomáhá mi, že jsem profesionální sportovec,“ uzavírá Shalev Saada.
