Článek
Bolivijský Senát si ve čtvrtek večer do svého čela zvolil novou předsedkyni. Mónica Eva Copaová Murgaová pochází z Hnutí za socialismus (MAS) exprezidenta Moralese. Zvoleni byli také dva místopředsedové horní komory parlamentu jihoamerické země, která se po demisi Moralese z minulého týdne ocitla ve stavu bezvládí a chaosu.
Společně s Moralesem o víkendu odstoupily mimo jiné také špičky parlamentních komor, takže nebylo komu dočasně svěřit pravomoci hlavy státu. Ústavní soud v úterý potvrdil novou hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Ta složila v úterý přísahu jako dočasná hlava státu z pozice druhé místopředsedkyně Senátu.
Nyní má bolivijský Senát opět své vedení. Jeho čerstvě zvolená předsedkyně řekla, že Hnutí za socialismus je ochotno uskutečnit co nejdřív nové volby.
Morales stál v čele země jako její první indiánský prezident téměř 14 let. V říjnu byl zvolen na další funkční období, které má začít v lednu. Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala.
Nepokoje v Bolívii, které vypukly 20. října kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly sedm mrtvých. Moralese v neděli armáda a policie donutily k demisi. Exprezident se v úterý uchýlil do mexického azylu. Protesty ale pokračují a jejich účastníci Áňezovou za hlavu státu neuznávají.
Morales chce kontaktovat papeže
Zatímco Morales pobývá v exilu, sdělil pro agenturu AP, že hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka, aby se chopili role prostředníků v úsilí o urovnání konfliktu v jeho zemi. Potvrdil také, že se nadále považuje za prezidenta Bolívie, protože zákonodárci dosud neschválili jeho demisi z minulého týdne.
Pokud zákonodárci jeho rezignaci „nepřijali, nebo neodmítli, mohu říct, že jsem stále prezidentem“, řekl Morales. Politik indiánského původu rovněž tvrdí, že má informace o tom, že někteří vojáci bolivijské armády se chystají vzepřít proti důstojníkům, kteří ho donutili odstoupit.
