Bolívie má dočasnou prezidentku. Příznivci Moralese se bouří

Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se prohlásila dočasnou prezidentkou země. Učinila tak navzdory nedostatečnému kvóru zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Krok Áňezové vyvolal protesty příznivců exprezidenta Evo Moralese, který v neděli na svůj post rezignoval a později odletěl do Mexika.

Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Poslanci Moralesovy strany Hnutí za socialismus (MAS) však jednání bojkotovali a označili ho za protiprávní. Předsedové obou komor navíc v neděli rezignovali spolu s Moralesem. Jediný, kdo ve vedení parlamentu zůstal, byla druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová.

V reakci na krok Áňezové vypukly demonstrace, které si vyžádaly několik mrtvých a na 400 zraněných. Tisíce rozzlobených stoupenců Moralese demonstrovaly před budovou bolivijského parlamentu v metropoli La Pazu. Provolávali přitom hesla „Musí odstoupit" či „Nebojíme se". Policie se je snažila rozehnat slzným plynem, nad městem opakovaně prolétly stíhačky ve snaze demonstrovat sílu armády.

Sám Morales z exilu označil proklamaci Áňezové za puč. „Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii: Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvórum," napsal Morales na Twitteru několik hodin poté, co v úterý přiletěl do Mexika, kde obdržel azyl.

Po příletu Morales prohlásil, že mu Mexiko zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít. Řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, pak jedině toho, že je domorodým indiánem a „antiimperialistou".

Spojené státy v reakci na zhoršování bezpečnostní situace nařídily rodinným příslušníkům amerických státních zaměstnanců pracujících v Bolívii, aby zemi opustili. Odejít má také americký personál zastupitelského úřadu, jehož přítomnost v Bolívii není v tuto chvíli nezbytná. Prohlásilo to americké ministerstvo zahraničí, které zároveň vydalo varování Američanům před cestami do této jihoamerické země.

Ministerstvo dále sdělilo, že odchod Moralese do exilu považuje za „pozitivní krok", který povede ke zklidnění situace.

Prezident Venezuely Nicolás Maduro obvinil USA, že „financovaly a řídily puč v Bolívii, jako to dělaly se všemi puči v Latinské Americe a Karibiku v posledních více než 100 letech“ a vyzval k demonstracím na podporu Moralese. „Trump nařídil skoncovat s indiánem," uvedl také Maduro. Maduro vyzval bolívijské ozbrojené síly, aby „si uvědomily, že jejich jediným velitelem je stále Evo Morales.“ Na Twitteru tím reagoval na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvítal Moralesovu rezignaci jako signál zachování demokracie.

Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.