Článek
Systémem státní pomoci propadávají lidé, kteří ač ne vlastní vinou přišli o peníze, nedostanou nic. Jde například o vícenásobné matky OSVČ, které mají doma školáka do 13 let, ale zároveň i malé dítě, na které pobírají rodičovský příspěvek. Právě kvůli „rodičáku“ považuje stát jejich samostatnou výdělečnou činnost za vedlejší. A na ošetřovné náhradou za výdělek, o který přicházejí, protože je jejich školák doma, nárok na rozdíl od zaměstnanců nemají.
Někdo ošetřovné sice dostává, ale nestačí mu to. I s plným platem totiž žije „z ruky do pusy“, kdy je rád za každý měsíc, v němž finančně vyjde. V obzvlášť obtížné situaci jsou teď rodiče samoživitelé. „Řada rodičů je v takové napjaté finanční situaci, že si jen velmi těžko vytváří rezervy. Jakýkoliv výpadek bez kompenzace pak pro ně znamená pád do chudoby a riziko zadlužení,“ vysvětluje mluvčí Klubu svobodných matek Petra Krainová.
60 procent platu opravdu nestačí
Paní Veronika (jméno bylo změněno) žije sama se dvěma dětmi ve věku šest a 7,5 roku. Jejich otec na ně nijak finančně nepřispívá. „Mám stálé zaměstnání, pracuji jako administrativní pracovnice v jedné malé firmě v našem městě, avšak s výplatou vycházím opravdu špatně. Kvůli dětem jsem zaměstnána pouze na částečný úvazek,“ vysvětluje žena.
Její měsíční příjmy nepřevyšují 14 500 Kč. Náklady na bydlení dosahují skoro 12 000 Kč, dále synovi platí měsíčně 500 Kč obědy a dceři 750 Kč stravné ve školce. Ze zbytku musí vyjít s jídlem na celý měsíc a nečekanými výdaji, jako jsou pomůcky do školy či oblečení a obuv.
„Aktuální situace ohledně nařízení proti nemoci covid-19 nás velice zasáhla, jelikož jsem musela řešit hlídání dětí, a dostala jsem se tak do špatné finanční situace, nemohu si dovolit zůstat doma na ošetřovném za 60 procent platu,“ stěžuje si Veronika.
Z průzkumu ve facebookové skupině Klubu svobodných matek vyplynulo, že 70 procent z nich zůstává s dítětem doma, v 15 procentech hlídá rodina, v osmi procentech jsou děti samy doma, dvě procenta pracují z domova a zbytek situaci řeší jinak (nemocenská, zaměstnavatel zřídil hlídání, chůva apod.).
Klub svobodných matek je jedním z těch, kdo samoživitelům pomáhá. „Na zavření škol jsme okamžitě zareagovali novým programem pomoci, kdy poskytujeme nejvíce ohroženým rodičům jednorázovou pomoc (míněno jako akutní pomoc pro potraviny a léky) ve výši 2000 Kč, protože 60 procent ošetřovného za několik týdnů může být pro řadu samoživitelů likvidačních,“ potvrdila Krainová.
Během prvních tří týdnů klub vyřídil 100 žádostí a stále přicházejí nové. „Vyhověli jsme zatím všem, kteří splňují podmínky (tedy kvůli stávající situaci přišli o část příjmu, v některých případech i o celý – v případě úvazků na DPP, DPČ, apod.),“ uvedla Krainová. Původně vyčleněná částka 200 000 Kč se brzo vyčerpala. Díky štědrosti dárců z řad veřejnosti i firem se však rozpočet navýšil o dalších 100 tisíc korun, a program tak běží dál.
„Pomohli jsme například onkologické pacientce paní Monice, která je sama se třemi dětmi a vzhledem k současné situaci přišla o příjem, kterým si přilepšovala na jídlo. Dalším je třeba tatínek Martin s šestiletým a tříletým synem, z nichž mladší trpí velmi vážnou nemocí. Maminka od rodiny odešla a tatínek zůstal na všechno sám. Protože se živí jako OSVČ, je pro něj současná situace extrémně finančně zatěžující, a náš příspěvek mu umožnil nákup základních potravin,“ vypočítává Petra Krainová.
Mimořádná okamžitá pomoc
Pomoci mohou také sociální dávky, například příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. A také mimořádná okamžitá pomoc (MOP). Jde o jednorázovou dávku, na kterou není právní nárok. „Reaguje na situaci, která v daný okamžik nastala. Lze ji přiznat v případě mimořádných okolností,“ informuje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jan Brodský.
„Jelikož se jedná o dávku jednorázovou, z důvodu mimořádného stavu by mohla být poskytnuta i vícekrát v roce, ale pak je spíše na zvážení, zda by nevznikl nárok na opakovanou dávku hmotné nouze,“ doplnil.
Mimořádnou okamžitou pomoc nejde použít na zaplacení exekucí, dluhů a hypoték, ale je určena k zajištění základních životních potřeb. Problémy se splátkami dluhů pomůže dočasně vyřešit plánované moratorium, na kterém se Ministerstvo financí dohodlo s bankami.
Bude se týkat dluhů jak u bank, tak nebankovních poskytovatelů půjček. Splátky budou moci odložit o tři nebo šest měsíců, ovšem úroky budou nabíhat dál. Dlužník se bude muset svému věřiteli sám přihlásit, ovšem instituce nebude zkoumat, zda k propadu příjmů došlo skutečně kvůli koronavirovým opatřením. Zákon, který by měl tyto úlevy uvést v život, bude tento týden schvalovat Sněmovna.
