Článek
Ve svém příběhu Bez frází dokázal čtenářům otevřeně popsat, co se děje v hlavě člověka po knockoutu. Jeho mozek byl přitom vzhledem k intelektuální výchově odmala nastaven k tomu, aby vnímal jiné podněty. Divadlo, hudbu, práci na hrnčířském kruhu i filozofii. Tak, jako tomu je v případě zbytku jeho rodiny.
On se však vydal jinou cestou. Stal se z něj jeden z nejúspěšnějších českých zápasníků MMA. Viktor Pešta je nyní také hostem dalšího dílu pořadu Bez frází plus.
„Na MMA mě baví poznávání a objevování sám sebe. Nikde jinde jsem své vlastní limity neotestoval lépe než v samotném zápase,“ říká teprve druhý Čech v nejprestižnější světové organizaci UFC. A přestože je jeho bilance zápasů zatím nepříznivá 1:4, myslí Pešta hodně vysoko.
„Každý bojovník na světě chce získat titul. Kdo ne, měl by se ptát, proč to vůbec dělá. Já nedělám MMA, abych byl v televizi a kamarádi mě za to plácali po zádech. Dělám ho proto, že chci být nejlepší na světě. A nemyslím si, že by to mělo být nereálné,“ tvrdí.
V novém díle pořadu Bez frází plus mluví o svém agnosticismu, respektive neustálém hledání pravdy. A narazil také na Karlose Vémolu, českou celebritu mezi bojovníky v těžké váze. A muže, který výzvu Viktora Pešty utkat se s ním v kleci odmítl.
„Přijde mi směšný. Pořád říká, že půjde do klece s kýmkoliv, ale mně se vyhýbá. Je to trošku nedůstojné. Chtěl jsem s ním zápasit, protože si myslím, že by to bavilo i lidi. Já sám navíc proti takovému typu bojovníka, který je fyzicky fakt silný a nejspíš i silnější než já, nikdy nestál. Ale on nechce, proto se tím už nebudu dál zabývat,“ říká.
„Myslím, že má Karlos Vémola strach. Ne fyzický strach. Ale bojí se prohry. Každý zápasník si před zápasem, podpisem smlouvy, musí ujasnit, co v daném zápase může získat a co riskuje. Asi si vyhodnotil, že případným zápasem se mnou může více ztratit než získat.“
Celý rozhovor s Viktorem Peštou si můžete pustit v hlavním videu tohoto článku
Bez frází plus vychází na Seznam Zprávách v premiéře každé pondělí ve 12:00.
Viktor Pešta: Mám to jinak
Proč to děláš?
Pokaždé, když se mě na to lidé ptají, nejsem schopný dát jim úplně jasnou odpověď.
Zápas MMA mi dává něco, co nikde jinde nedostanu. Baví mě hledat svoje limity, překračovat je a zkoušet, co zvládnu a co už ne. Moje nejsilnější životní zážitky jsou z klece. Je to unikátní stav, který se nedá napodobit.
Je to takové klišé, které říká skoro každý, takže jsem přemýšlel, jak to lépe popsat.
Jediné, k čemu se to dá přirovnat, je podle mě stav, který nastane po požití psychedelik, což je například LSD nebo ayahuasca. Jsou to látky, které rozšiřují vědomí, a podobně jako v zápase zažijete jiný stav mysli.
Sám to vždy vnímám jako déjà vu. Jakmile vstoupím do klece, přivalí se na mě spousta myšlenek na předchozí souboje. Je to pocit, který dobře znám, ale mimo zápas si ho nedokážu pořádně vybavit. Je to zkrátka něco, co existuje jen po dobu střetu. Pak už se to nedá nijak uchopit.
Je to jako vzpomínat na zapomenutý sen. Jako by v tom zápase byl nějaký jiný člověk.
Psychedelický stav se dá pozorovat mnohem snáze, protože během jeho trvání má člověk klid a může se zaměřit na to, co se mu děje v hlavě. Během zápasu je to přesně naopak. Zkoumání vlastních myšlenek a pocitů je to poslední, co vás v tu chvíli zajímá.
Dokážu to uchopit jen ve chvíli, kdy se to děje.
Občas se mi tohle povede prožít, i když na zápasy jen koukám. Atmosféra na mě dýchne a přijde záblesk. Vybavím si, jak mě někdo praští, jak někoho hodím na zem, jak mi docházejí síly, jak chci někoho ukončit. Nevím, kam to zapadá, nerozklíčuju to, ale vím, že už jsem tam byl.
Vždy se ve finále potkám v jednom bodě a nejzajímavější na tom je, že ho nedokážu přesně zaměřit.
Tohle je moje verze.
Toto je úryvek z příběhu Bez frází českého zápasníka MMA Viktora Pešty. Celý příběh si můžete přečíst na tomto odkazu.
