Bojoval ve válkách i proti fašismu. S koronavirem ale prohrál

Blížil se Den D a francouzská 2. obrněná divize se připravovala do akce. Rafael Gomez Nieto a španělská jednotka La Nueve pod vedením generála Filipa Leclerca překročila La Manche a pokračovala dál přes francouzský venkov. V jedné z francouzských vesnic je ale obklíčila německá vojska. Muži La Nueve tenkrát přežili jen o vlásek.

Takových momentů za 99 let svého života zažil Rafael Gomez Nieto hned několik. Bojoval ve španělské občanské válce proti generálu Frankovi, pomohl osvobodit Paříž a očekával, že po porážce nacistického Německa se spojenci postaví i proti fašistickému zlu ve Španělsku. Toho se ale nikdy nedočkal.

Zprávu o úmrtí posledního člena jednotky La Nueve potvrdil v úterý jeho syn Jean-Paul Gomez. Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uvedla ve svém prohlášení, že spolu s ním „odešla část francouzské a evropské historie.“

24. srpna 1944, jižní okraj Paříže. Gomez spolu se svými kamarády projíždí v obrněném voze Guernica bočními ulicemi, aby se vyhnuli německým vojákům. Cíl cesty – radnice. Španělská jednotka La Nueve byla první spojeneckou silou, která se podílela na osvobození Paříže. „Jako Španělé jsme v Guernice vjeli do Paříže a voilà!“ vzpomínal Gomez v dokumentu natočeným španělskou stanicí Canal Sur. „Lidé byli překvapení, když s nimi francouzské jednotky mluvily španělsky.“

Rafael Gomez Nieto se narodil 21. ledna 1921 ve městě Adrá, v jižní provincii Almería. Jeho otec byl na začátku španělské občanské války přemístěn na severovýchod Katalánska. Jako náctiletého přijali Rafaela Gomeze do slavné jednotky „Quinta del Biberón“. Jednotku vytvořila v roce 1938 republikánská vláda jako poslední pokus zastavit vojska generála Francisca Franka, který uvrhl Španělsko do občanské války po převratu v červenci 1936.

Mladý voják se tehdy účastnil i jedné z nejkrvavějších epizod občanské války, během které se republikáni neúspěšně snažili odvrátit útok u řeky Ebro. Po Frankově vítězství v dubnu 1939 otec a syn Gomezovi prchli do Francie, kde skončili v internačních táborech. Po propuštění pokračovali za příbuzným v alžírském městě Oran.

V Alžírsku se Rafael Gomez dobrovolně připojil k La Nueve, kde drtivou většinu mužů tvořili Španělé. Ve zmíněném dokumentu vzpomínal na hněv své matky, když jí oznámil, že chce opět bojovat. „Šlo mi o dobro lidstva,“ vysvětlil.

Pro dobro lidstva se tak účastnil bojů proti nacistům v severní Africe za podpory americké armády a pod vedením francouzského generála Raymonda Dronneho. „Byli jsme slavní, protože jsme už jednu válku vedli a věděli jsme, o čem to je,“ řekl Gómez. „Dali nás do první linie a řekli nám: La Nueve, jděte na to.“

La Nueve se od Francie dočkalo oficiální pocty po šedesáti letech. V roce 2004 byla na jejich počest postavena pamětní deska, která připomínala jejich podíl při osvobozování města.

„Francouzi o španělských vojácích nikdy moc nemluvili, považovali je za Francouze. Ve Španělsku se zase nemluvilo o antifašistických Španělech bojujících ve druhé světové válce, protože u nás stále velel Franco.“

Po Paříži pomohla La Nueve osvobodit i Štrasburk, kde Gomez sám tento týden zemřel.

Do německého Berchtesgadenu, Hitlerova horského sídla, se Gómez dostal v období kapitulace Německa. Jednotku francouzská armáda dávala vždy do první linie. Konce války se dožilo jen tucet jejích členů.

Stejně jako ostatní republikánští vojáci, i Gomez doufal, že spojenci po porážce Německa zaútočí na Frankovo Španělsko, vzhledem k vojenské podpoře poskytnuté jeho válečnému úsilí fašistickou Itálií a nacistickým Německem, uvedla Evelyn Mesquidaová, autorka knihy La Nueve.

„Musel žít s pocitem, že se stal obětí zrady,“ uvedla Mesquidaová. „Všichni španělští vojáci jasně doufali, že Franco bude dalším cílem spojenců k odstranění fašismu.“

Rafael Gómez Nieto získal Řád čestné legie. Zůstal po něm syn, tři dcery, 14 vnoučat a několik pravnoučat.