Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Museli jsme být doma s dětmi na střídačku, ale tak, abychom oba s manželem napracovali povinných osm a půl hodiny. Stávalo se, že manžel třeba vůbec nespal,“ vypráví svoje zkušenosti z jarního covidového lockdownu paní Renata z Českých Budějovic. Právě jihočeská metropole se posledních několik dní „vybarvuje“ jako jedno z hlavních epicenter nového růstu koronavirové epidemie.
Rodiče se obávají, že školy opět zavřou. Za „posla špatných zpráv“ berou apel hygienických stanic a politiků na ředitele škol, aby vyhlásili volno připojené k podzimním prázdninám příští týden. Většina je totiž vyslyšela.
„Tímto krokem získáme včetně obou víkendů devět dnů k rozpojení školních kolektivů, a výrazně tak můžeme zpomalit šíření nákazy v kraji,“ vyzval školy v Jihočeském kraji hejtman Martin Kuba (ODS). Ujistil ale, že k plnému lockdownu a zavírání škol nedojde.
Jihočeský kraj evidoval za středu a čtvrtek 313 nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19. Naposledy byl takto vysoký nárůst v kraji na konci dubna. „Statistice nových případů opět vévodí školní děti, nejvíce v kategorii 10–14 let, kdy přibylo 49 případů, mezi středoškoláky 15–19 let 29 případů a mezi menšími dětmi v kategorii 5–9 let 19 případů,“ hodnotila vývoj ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Paní Renata má dvě malé děti, jednoho prvňáčka a jedno dítě školkového věku. „Bojím se toho, že už se děti po prázdninách do školy a školky nevrátí,“ vyjádřila své obavy a dodala, že si uvědomuje, že by taková situace mohla nastat. „Vůbec si to nedovedu představit. Nejen kvůli naší práci, ale spíš kvůli možné distanční výuce. Nedovedu suplovat paní učitelku, jejich pracovní sešity mají svoje pravidla a já je neznám,“ dodává.
„Já jsem stále optimistka, věřím, že se po podzimních prázdninách děti zase vrátí do školy,“ říká Seznam Zprávám ředitelka Základní školy Lišov na Českobudějovicku Monika Hrdinová. Ta – podobně jako ředitelé většiny škol v Českých Budějovicích a okolí – vyhlásila na příští pondělí a úterý ředitelské volno. „Hodně jsme o tom přemýšleli, nakonec jsme se rozhodli respektovat výzvu krajské hygienické stanice,“ dodává Hrdinová.
V lišovské základní i mateřské škole situace není nijak dramatická, podle ředitelky Hrdinové mají momentálně jednu třídu v karanténě. „Nemám pocit, že by se mi to sypalo pod rukama, ale co není, může být,“ komentuje situaci ve své škole. Rodiče to podle ní zatím berou velmi chápavě. „Spolupracují. Ovšem ten povzdech tu je. Pokud to bude tak, že začne nová karanténa, je pro ně opravdu těžké skloubit s tím pracovní život. Rodiče to zatím berou dobře, i když se jim to někdy opravdu nelíbí,“ hodnotí ředitelka školy.
Vláda je stále o krok pozadu
S velmi těžkou situací s vyladěním pracovního, školního a osobního programu má zkušenosti i rodina Petra Meškána. Českobudějovická rodina obstarává dvě děti školkového věku, dvě děti školního věku a dvě pracovní kariéry „na volné noze“. „Říkám tomu permanentní improvizace,“ komentuje situaci Petr Meškán.
Největší problém vidí v tom, že se jim za dlouhou dobu nepodařilo „najet do žádné rutiny“. S manželkou se střídají každý den jinak, podle toho, jak jim dovolí práce. Do programu jim samozřejmě zasáhly i sezonní respirační onemocnění, děti mají tak už nyní doma.
„V mém případě zvládám práci obtížněji, nejsem zaměstnankyní. Ale jako každá matka si s danou situací musím poradit, menší děti se mnou budou docházet do práce, když to bude možné,“ dodává Veronika Podlešáková. Dodává však, že je při tak velké domácnosti i z předešlých lockdownů nebo prázdnin zvyklá na chaos. Problém by však nastal při distanční výuce. „Nemáme dostatečné pokrytí wi-fi a nevlastníme tolik počítačů, aby se dvě děti mohly připojit k on-line výuce a my pracovali. Navíc dcera v prvním ročníku střední školy asi bude muset být zavřená v ložnici, třeťák v obýváku a my s dvěma ostatními venku, aby měli klid na výuku,“ přemýšlí o možné uzavírce škol.
Ne všichni ředitelé a ředitelky škol zareagovali na výzvu k vyhlášení volna. „Jsme malá škola, když nemáme nikoho pozitivně testovaného, je nesmyslné zavírat. Proto jsem ředitelské volno na příští týden nevyhlásil,“ řekl Seznam Zprávám František Šoltés, ředitel českobudějovické soukromé základní a střední školy EDUCAnet.
Připouští, že ideální by bylo žáky plošně testovat pomocí PCR testů ze slin. „Antigenní testy a jejich falešná pozitivita je problém. Nějakou zodpovědnost bych ale přehodil i na rodiče,“ dodává ředitel Šoltés s tím, že se vypořádává se skupinou rodičů, kteří s testováním svých dětí nesouhlasí. „Přijde nařízení a někteří rodiče vám nadávají, že jejich dětem – s nadsázkou samozřejmě – dáváme čipy,“ stěžuje si.
Ředitelka z Lišova Monika Hrdinová má lepší zkušenosti. V září se její škola zapojila do PCR screeningu, který si až na velmi obtížnou administrativu chválí. Rodiče spolupracovali. „Ale i když nám laboratoř stále nabízí další plošná testování, zatím jsme se rozhodli ho nedělat. Pokud to není povinné, domníváme se, že rodiče by mohli mít problém. Většina by souhlasila, ale smysl to nemá, když to neudělají všichni,“ přiznává ředitelka.
„Přijde mi, že je vláda stále o krok pozadu a reaguje vlastně ad hoc na situaci, která nastane,“ hodnotí celkový politický přístup k pandemii Petr Meškán. Souhlasí s ním i ředitelka Hrdinová: „Myslím si, že si všichni na testování zvykli a zvládli bychom i teď plošné testování. Kdyby byly antigenní testy kvalitní. Určitě testování je lepší než zavírání,“ dodává.
