Článek
Kdo by řekl, že zákaz jednorázového plastového nádobí může mít i negativní dopad. Po vlně pozitivních ohlasů po celém světě se začínají ozývat lidé, kterým absence konkrétně plastových brček značně zkomplikuje život.
Jedná se o lidi se zdravotním postižením, již ke konzumaci nápojů brčko potřebují. Zákaz jim tak znesnadní konzumaci jídla a pití na veřejnosti.
Aktivistka Alice Wongová ze San Franciska trpící neuromuskulárním postižením pro server The Guardian popisuje, jak je pro ni obtížné naklonit šálek k ústům, aniž by se polila. Proto spoléhá právě na brčko.
„Je to něco, čeho si většina lidí nevšimne, ale pro osoby se zdravotním postižením jsou brčka pomůckou,” říká Alice.
Některé společnosti sice plánují plastová brčka nahradit ekologičtějšími a recyklovatelnými, ale ty podle Cartera-Longa trpícího mozkovou obrnou nejsou vhodné například pro lidi s potravinovými alergiemi.
K zákazu jednorázového plastového nádobí, jako jsou příbory, talíře, míchátka nebo právě brčka, se pomalu přidávají země z celého světa.
I u nás je téma odstranění plastových výrobků na jedno použití aktuální. V polovině srpna Senát podpořil unijní zákaz jednorázových plastových výrobků, které lze nahradit cenově přijatelnými produkty z jiných materiálů.
Evropská komise chce po členských státech, aby do roku 2025 zajistily sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.
Cílem navrhované směrnice EU je snížit znečištění oceánů plasty. Návrhy by podle propočtů Evropské komise měly k roku 2030 snížit znečištění nyní zakazovanými deseti plastovými výrobky v mořích o více než polovinu a ušetřit spotřebitelům asi 6,5 miliardy eur (přes 165 miliard Kč).
