Boj s koronavirem může zkomplikovat nedostatek sester, upozorňuje lékař

Pacientů s COVID-19 v Česku stále přibývá, objevují se první případy vyžadující hospitalizaci. Tím, co může boj s infekcí zásadně ztížit, je dlouhodobý problém českého zdravotnictví – nedostatek sester, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Bláha, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak zatím situaci okolo koronaviru vnímáte na vaší klinice? Nemáte obavy, že by mohl nárůst pacientů s těžkým průběhem nemoci vaši práci ovlivnit?

Pokud jde o náladu kolegů na klinice, myslím, že se zásadně nezhoršuje. Na mnohé jsme zvyklí z chřipkových epidemií a personál není nějak výjimečně vyděšený.

Komplikace ale můžou přijít ohledně toho, co zatím netušíme – kolik pacientů bude, v jakém rozsahu proběhne celá nákaza z hlediska potřeby intenzivní péče, jak bude probíhat, v jakém časovém období a jak to bude systém zvládat. To neví nikdo.

Potíže mohou nastat i z hlediska toho, co se bude dít ve společnosti – jak a kde bude vyhlašována karanténa a jakým způsobem to ovlivní náš personál. V českém prostředí není kritický počet lůžek intenzivní péče nebo dýchacích přístrojů, ale počet sester, které na intenzivní péči pracují.

O špatné personální situaci v českém zdravotnictví se mluvilo dávno předtím, než se koronavirus objevil. Problém by tedy mohl být s nedostatkem sester?

Může se stát, že to ještě drasticky zvýší nároky na jejich práci. A že se do situace promítnou i osobní komplikace spojené například s péčí o malé či nemocné děti.

Obecně je v Česku sester nedostatek, nicméně sestry v rámci intenzivní péče – to je nejvýše kvalifikovaná skupina, velmi obtížně se tedy nahrazují.

Také z dění v Itálii je zřejmé, že je nejen potřeba mít dostatek vybavení, ale i umět a zvládat techniku. Když vypadávají ti, kdo to umí, obtížně se nahrazují.

Jsou schopni práci sester zastat studenti medicíny?

Nejsou, ale jsou schopní z nich sejmout spoustu jiné práce, například té neodborné. Když to porovnám se zahraničím – spousta sester dělá i množství činností, které by mohl dělat někdo jiný.

Musím říct, že mě překvapilo, kolik mediků už se přihlásilo a že aktivně chtějí pomoct. Určitě je to pro mě pozitivní jev a je to v podstatě společensky optimistické. S velkou radostí je přijmeme, sestry nebudou muset dělat tolik nekvalifikované práce a svůj efekt to splní. Jako takové je ale studenti nenahradí.

Pořád si myslím, že se bavíme o situaci, jež nebude probíhat týdny, ale měsíce, po které bude trvat nápor na intenzivní péči a zdravotnictví.

Jak se vše v tak dlouhém horizontu bude vyvíjet, nemá nikdo představu. Máme nějaká data z Číny, ale tam leccos probíhá jinak. Pokud jde o Itálii, vše se zatím děje krátkou dobu. I když tam se systém zhroutil – problém překročil jistou míru a není schopen zátěž absorbovat. Pořád doufáme, že by to náš systém mohl zvládnout. Nikdo z nás ale netuší…

Podstatné je mimo jiné zajištění ochranných pomůcek pro zdravotníky. Vláda přislíbila na příští týden další dodávky. Vy jich na klinice máte dost?

Žádné nové dodávky zatím nepřišly, v tuhle chvíli ale nedostatek nemáme. Tam, kde riziko je, vybavení máme a tam, kde není, ho zbytečně nedáváme. Jinak by se vypotřebovalo během pár dní. Že bychom se ale cítili ohroženi, protože nemáme pomůcky, to ne.

Předpokládá se, že s rostoucím počtem pacientů s COVID-19 může vzrůst i počet těch s vážným průběhem. U některých lidí se může vyvinout těžký zápal plic. Jakou péči a vybavení potom takový člověk potřebuje?

Problém je v tom, že plíce přestanou fungovat tak, jak by měly, a nepřenáší kyslík z plicních sklípků do krve nebo přenáší v menším množství. Poté záleží na tom, o jak velké postižení jde a jak velkou podporu člověk potřebuje.

Někomu stačí, že mu dáváte dýchat kyslík. Komu to nestačí, tomu se může podat jiná forma podpory dýchání – například neinvazivní ventilace, kdy pacient dostane těsnou obličejovou masku, která zvýší tlak v plicích – vyšší tlakový gradient pomáhá přestupu kyslíku do krve. Případně je potřeba pacienta připojit na dýchací přístroj.

Může se nicméně stát, že ani to nestačí, že plíce selžou kompletně a nejsou schopny ani při takové podpoře kyslík transportovat. Potom je jedinou možností připojit je na mimotělní oběh – ECMO. (Extrakorporální membránovou oxygenaci, pozn. red.)

To už je vysoce limitovaná záležitost i na počet přístrojů. Ventilátorů je v Česku spousta, možná tisíce. Ale u ECMO jsou to maximálně desítky. Na druhou stranu podle informací od kolegů z Itálie také relativně málo pacientů ECMO potřebuje. Většině stačí ventilační režim. Také s ním je ale třeba umět zacházet, není to jen o připojení pacienta na dýchací přístroj, je potřeba i specifických postupů, které vyšší pracoviště umí.

Kde všude je prostor takové pacienty uložit?

Pacienti s ventilátorem mohou ležet v podstatě na jakékoliv jednotce intenzivní péče. Nemocnice by měla být schopná odlišit, zda to zvládne její středně zkušený personál, nebo by měl pacient směřovat přímo na ARO.

Na které specializace a oblasti zdravotnictví dopadne nápor kvůli koronaviru nejvíce?

To zatím asi nikdo neví. Určitě ale na primární příjem, urgentní příjmy, na které budou proudit lidé s horečkami. Bude ale záležet na tom, jak si vše uspořádá každá z nemocnic. Dá se očekávat, že pokud bude pacientů přibývat podobně jako v Itálii, zastaví se elektivní operativa (plánované operace, pozn. red.).

Také ona totiž generuje pacienty do intenzivní péče. Zároveň je třeba počítat s tím, že se dále budou muset řešit traumata, infarkty a podobně a intenzivní péči budou vyžadovat i další pacienti.

Téměř každá nemocnice je schopna některé kapacity navýšit. Problémem je ale ten nedostatek sester – těch je absolutní nedostatek už nyní a skoro každá nemocnice má nějaká lůžka intenzivní péče zavřená právě kvůli tomu. Ty stávající budou muset nápor vzít na svá bedra.

Paradoxně by ale tahle situace do budoucna mohla pomoct – stoupne prestiž, význam a ocenění sesterské části zdravotnictví. Lidé si uvědomí, že má smysl a že sestry zachraňují životy.