Článek
„Navýšení počtu studentů je jedním z nutných předpokladů pro vyřešení personální krize v českém zdravotnictví. Ale není to samospasitelné,“ hodnotí prezident České lékařské komory Milan Kubek a dodává, že se o navýšení počtů uvažovalo už před čtyřmi lety. Tehdy z něj ale sešlo.
Největší problémy jsou nyní s praktickými lékaři pro dospělé i pro děti a dorost, u obou přesahuje věkový průměr 60 let. „Postupně budou odcházet do důchodu, generační výměna musí být intenzivnější. Je otázka, jestli se navýšením počtu studentů o 15 % kompletně podaří tyto lékaře nahradit, ale je to první z kroků,“ je přesvědčen proděkan Lékařské fakulty v Plzni Jiří Ferda.
Pozitivní efekt se v počtech absolventů ale projeví nejdříve za šest let, v případě kvalifikovaných lékařů dokonce až za 11 let. Zhruba pět let po dokončení studia se totiž lékař ještě připravuje na atestaci.
Obor Všeobecné lékařství loni dokončilo podle informací Ministerstva školství necelých 1900 mladých, na 2500 jich ke studiu tohoto oboru nastoupilo. Letos by to mělo být už o 15 procent víc. „Tímto krokem by mělo dojít ke zvýšení počtu absolventů až o 15 procent. Vzhledem k tomu, že jde o studenty, respektive absolventy oboru Všeobecného lékařství, nelze predikovat, pro jaké obory medicíny se tito absolventi nakonec rozhodnou,“ konstatuje Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví.
Například Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni se zavázala pro příští akademický rok přijmout minimálně 293 studentů Všeobecného lékařství, tedy zhruba o 50 víc než v předcházejících letech. Každoročně se do všech oborů hlásí 2200 až 2500 uchazečů.
„Samozřejmě bude třeba se na to připravit kapacitně. Budeme muset mít více studijních skupin, což s sebou přinese větší vytížení pedagogů nebo nutnost přijmout další lékaře, kteří se budou na výuce podílet. To nebude jednoduché,“ zamýšlí se Jiří Ferda a dodává, že už nyní jsou pedagogové značně vytížení.
Plzeňská fakulta kvůli opatření upravila osnovy, počítá s větší intenzitou výuky i s větší individualizací. Kromě toho se bude zvyšovat i počet studijních skupin, z nynějších 14 na 18. „Není možné jen zvětšovat studijní skupiny. Je třeba je mít tak malé, aby to nepůsobilo při výuce ani technické, ale ani sociální problémy. Cílem je naučit studenty co nejvíce, ale zároveň co nejméně zatížit pacienty,“ vysvětluje Ferda. Fakulta také bude muset nakoupit další přístroje, konkrétně třeba mikroskopy.
V Plzni se nyní připravuje výstavba nového kampusu, budoucí prostory budou kapacitně plně dostačovat i po navýšení počtu studentů. Do té doby si bude muset fakulta vystačit s prostory stávajícími. „Hraničně jsme schopni to zvládnout. Při dalším navýšení už by to ale možné nebylo,“ přiznává Jiří Ferda.
Na plzeňské fakultě se pohybuje neúspěšnost kolem 22 procent, podobného výsledku by měla fakulta dosahovat i v budoucnu.
Dalším úkolem bude podle Ferdy motivovat absolventy, aby chtěli v českém zdravotnictví působit.
„Nemá cenu produkovat lékaře na export. Je třeba vytvořit takové podmínky, aby v českém zdravotnictví chtěli zůstat,“ souhlasí Milan Kubek, šéf České lékařské komory. Kromě odpovídajícího platu potřebují podle něj mladí možnost skloubit práci a další studium, ale také práci a rodinný život. „Sedmdesát procent absolventů jsou ženy. Je třeba vytvořit jim takové podmínky, aby nestály před fatálním rozhodnutím práce nebo rodina,“ míní Kubek a dodává, že by v tomto ohledu pomohly zkrácené úvazky nebo nemocniční jesle.
