Článek
Spor o zálohování PET lahví nabírá na obrátkách. Zákon o obalech má Sněmovna začít projednávat už v lednu, se zavedením záloh na plastové lahve ale legislativa nepočítá. Největší prodejce balených vod, firma Karlovarské minerální vody, mezitím začala prodávat zálohované lahve tak říkajíc na své triko, a to prostřednictvím internetového obchodu s donáškovou službou.
Pod Karlovarské minerální vody spadají kromě minerálních vod Mattoni, Aquila a Magnesia také Poděbradka, Dobrá voda, Hanácká kyselka a mnoho dalších značek a licencí v několika státech střední Evropy. Firma patří italské podnikatelské rodině Pasquale, a právě generální ředitel Alessandro Pasquale je jedním z hlavních hybatelů iniciativy Zálohujme, která se snaží povinné zálohování plastových lahví prosadit.
Spolu s Karlovarskými minerálními vodami usilují o zavedení záloh na PET lahve a plechovky také odborníci z Institutu Cirkulární ekonomiky, ekologičtí aktivisté ze skupiny Trash Hero nebo představitelé několika českých pivovarů v čele se Stanislavem Bernardem.
Opírají se o dva základní argumenty. Výkup zálohovaných obalů podle nich zajistí, že se lahve a plechovky nebudou válet na ulicích a v přírodě. Především ale půjdou snadno využít ke svému prvotnímu účelu, tedy k balení potravin, a co nejméně tak zatíží životní prostředí.
Polyethylentereftalát, zkráceně PET, má mezi plasty výsadní postavení. Je to kvalitní, čistý materiál, do kterého mohou být bezpečně zabaleny nápoje. Jeho cena je proto mnohem vyšší než u ostatních tříděných plastů. A zde je podle zastánců zálohování kámen úrazu.
Svážení žlutých popelnic s tříděnými plasty zajišťuje podle smlouvy se státem společnost EKO-KOM. PET lahve jsou pro ni důležitým zdrojem příjmů. Pokud by o tento zdroj přišla, svoz odpadů by zdražil, respektive by musel být z větší míry financovaný jiným způsobem, například z kapes jednotlivých obcí.
EKO-KOM má tedy zájem na tom, aby se stávající systém třídění odpadu neměnil, na tuto stranu sporu se staví i Hospodářská komora. Důležitým hráčem je také třeba Svaz měst a obcí. Právě na obce by zdražení svozu odpadu dopadlo v první řadě. Přístup jednotlivých aktérů k otázce zálohování se proto často radikálně liší, což ukázal i středeční seminář na půdě Poslanecké sněmovny, který zaštítil poslanec ČSSD Petr Dolínek.
Další studie a analýzy
„Očistíme přírodu o takzvaný littering neboli nepořádek, protože mnozí z nás nyní nejsou motivováni třídit,“ popsala Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky, která přišla do Sněmovny hájit iniciativu Zálohujme.
„Výrobci jsou dnes dřív než kdykoliv předtím motivováni brát lahve zpátky k sobě, drtit je a znovu používat k výrobě lahví. Je to dáno legislativně z Evropské unie i tím, že se zákazníci více zajímají a chtějí vědět, zda se vytříděné lahve skutečně vrátí do systému,“ říká Jonášová.
Podle iniciativy Zálohujme skončí asi jedna třetina plastových lahví mimo kontejnery s tříděným odpadem. Zdaleka ne všechen tříděný odpad je potom skutečně zrecyklován, kvůli chybějícím technologiím na jeho zpracování končí někdy na skládkách nebo ve spalovnách.
Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, který zpracoval posudek na studii Karlovarských minerálních vod, je naopak hlasitým kritikem zavedení povinných záloh.
„Studie mimo jiné počítá se sjednocením barev na modrou a čirou, ale nepoužívá tento předpoklad pro model stávajícího systému. Rozdíl v množství vytříděných PET lahví by byl pouze asi 5,5 tisíce tun, což je málo na tak zásadní změnu,“ říká Rod.
Zavedení zálohování PET lahví je spojené s nezbytnými náklady, jako jsou nové automaty na vrácené lahve. Odborníci se teď přou o to, kolik to bude stát, kdo na tom ušetří a kdo vydělá nebo o kolik plastů více či méně se tím vytřídí.
„Česká republika potřebuje, a Ministerstvo životního prostředí na tom pracuje, udělat si na celý balík chystaných směrnic k třídění odpadu velmi detailní plán, jehož částí může být i zálohový systém, ale musí k němu být dopadová studie,“ říká generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel.
„Nikdo nemůže společnostem zakázat, aby zavedly zálohy, jako jsou ty na lahve od piva. Systém třídění odpadu se s tím bude muset vyrovnat,“ dodává Kozel.
A právě to se Karlovarské minerální vody rozhodly udělat.
Zálohované PET lahve v prodeji
Podle průzkumů má zálohování obalů podporu mírné většiny společnosti, firmy obchodující s nápoji si navíc touto formou kupují svého druhu odpustek od veřejnosti, které čím dál víc záleží na životním prostředí.
Začátkem týdne Karlovarské minerální vody ohlásily pilotní projekt ve spolupráci s internetovým obchodem Košík.cz, který rozváží nákupy až do domácností. Nově si každý může koupit minerálku i s tříkorunovou zálohou. Při příští návštěvě kurýra odevzdá nezmačkané lahve s víčkem a etiketou, za to dostane svou zálohu zpět v podobě kreditu na další nákup, stejně jako třeba u skleněných lahví na pivo.
Toto řešení je jediný způsob, jak možný budoucí systém vyzkoušet. Zavést zálohy na PET lahve v běžných obchodech je totiž pro jakoukoliv firmu takřka nereálné, musela by kvůli nim zajistit výkup ve všech obchodech, kde by se zboží prodávalo. Firma připouští, že jde pouze o pilotní projekt, který také může po vyhodnocení nákladů skončit.
„Pilotní projekt Mattoni s Košíkem není krokem k zavádění individuálního zálohového systému. Je to způsob, jak ukázat cirkulární smyčku PET materiálu v menším měřítku a otestovat reálné chování spotřebitelů ve vztahu k vratným zálohám,“ upozorňuje Pasquale.
Karlovarské minerálních vody, Institut Cirkulární ekonomiky a další zastánci zálohování obalů na nápoje se tak v první řadě budou snažit změnit postoj Ministerstva životního prostředí, které má odpadovou legislativu na starosti. Parlament se navrženými zákony má začít zabývat už tento měsíc.
